Google Gemini 3 DeepThink a robotický podvod | Tech podcast

Přepis epizody

Vítejte u 41. epizody podcastu Kde skončí zítřek, kde se s mým kolegou Alfredem snažíme rozklíčovat nejnovější technologické trendy a jejich potenciální dopady na naši společnost. Dejte nám follow v aplikaci, ve které nás posloucháte, aby vám žádná další novinka už neunikla.

Přesněji řečeno, začněme u něčeho, co by se dalo nazvat dalším velkým skokem v oblasti umělé inteligence. Mluvím o Google Gemini 3 a jeho nové schopnosti DeepThink. Alfrede, mohl bys nám přiblížit, co to vlastně DeepThink znamená a v čem se liší od toho, co známe z předchozích verzí?

Samozřejmě. Gemini 3 je nástupcem modelu Gemini 2.0 a ačkoliv Google zatím nezveřejnil kompletní technické specifikace, úniky informací a náznaky naznačují posun k výrazně komplexnějšímu strojovému uvažování. Klíčová je zde právě funkce DeepThink. Nepředstavte si to jako pouhé vylepšení rychlosti nebo rozsahu kontextového okna, i když i to je samozřejmě přítomné. Mluví se o potenciálu řádově milionu tokenů.

Iterativní uvažování. To zní jako způsob, jakým lidé řeší problémy, že? Postupně, krok za krokem. Přesně tak. Model Gemini 3 s touto schopností by měl být schopen přijmout komplexní požadavek, rozložit jej na menší zvládnutelné podúlohy, analyzovat je a následně své odpovědi nebo řešení sám korigovat a vylepšovat na základě průběžných výsledků.

Představte si, že model dostane za úkol vyvinout hypotézu pro komplexní vědecký experiment. Místo jediné okamžité odpovědi by mohl proces DeepThink vypadat následovně. Nejprve by model identifikoval relevantní proměnné, poté by navrhl metodiku sběru dat, následně by simuloval možné výsledky a na základě těchto simulací by mohl sám identifikovat slabá místa ve své původní metodice, opravit je a iterovat k robustnějšímu návrhu.

To je fascinující. Tím pádem by se mohly výrazně snížit halucinace a zvýšit spolehlivost výstupů, které ověřoval své kroky. To zní jako obrovský potenciál pro aplikace v oblastech jako je vědecký výzkum, inženýrství, ale i třeba v právu nebo medicíně, kde je nutné analyzovat velké množství komplexních dat.

Nicméně, Alfrede, jak se říká, žádný oběd není zadarmo. A u takto složitých modelů, které provádějí iterativní uvažování, mě napadá jedna věc. Energetická náročnost. Můžeš nám říct něco o tom, jaký dopad má tento vývoj na spotřebu energie?

To je naprosto klíčová otázka a jedna z největších výzev, které sebou současný rozvoj AI přináší. Jakmile se modely stávají schopnějšími a komplexnějšími, jejich výpočetní nároky prudce rostou. Funkce jako DeepThink, které zahrnují vícenásobné iterace a sebekorekce, samozřejmě spotřebovávají mnohem více energie než jednorázové inferenční dotazy. V podstatě, čím více model přemýšlí, tím více elektrické energie spotřebuje.

Ano, máme. Podle analytiků a nedávných zpráv z oboru se odhaduje, že trénink a provoz velkých jazykových modelů a modelů pro uvažování může mít energetickou stopu srovnatelnou s celými menšími státy. Datová centra, která tyto modely hostí, nejsou jen plná serverů, ale také masivních chladicích systémů, které samotné spotřebují obrovské množství elektřiny.

To je alarmující. Takže pokrok v AI sebou nese značnou ekologickou daň. Existují nějaké snahy o zmírnění tohoto problému? Samozřejmě, datová centra se stále více snaží přecházet na obnovitelné zdroje energie a implementovat pokročilé chladicí technologie, které snižují celkovou spotřebu. Ale i tak je tento Energy Trade-off, tedy kompromis mezi výkonem a spotřebou, jednou z největších výzev pro udržitelný rozvoj AI.

Od umělé inteligence se teď přesuneme k robotice, kde se také dějí zajímavé věci, ale tentokrát spojené s drobnou kontroverzí. Mluvím o nedávném sporu mezi UBTech a Figure. Alfrede, mohl bys nám situaci osvětlit?

Samozřejmě. Před pár týdny se objevilo video od čínské společnosti UBTech, které představovalo jejich humanoidního robota Walker S. Video bylo poměrně působivé. Ukazovalo celou flotilu těchto robotů, jak se synchronizovaně pohybují na výrobní lince a spolupracují. Vypadalo to jako ukázka pokroku v masovém nasazení humanoidů.

A to se nelíbilo Brettovi Adcockovi, CEO konkurenční společnosti Figure, která vyvíjí vlastního humanoidního robota Figure One, že?

Přesně tak. Bret Adcock se k videu vyjádřil poměrně ostře na sociálních sítích, kde je označil za podvod. Tvrdil, že roboti jsou pravděpodobně animováni CGI nebo teleoperováni a že taková ukázka je v současné fázi vývoje humanoidů nerealistická pro autonomní provoz. Jeho argumentace se opírala o to, že i přes pokroky je koordinace takového počtu robotů s takovou přesností v reálném světě extrémně náročná, což by podkopalo důvěru v celý sektor, pokud by se ukázalo, že jde o marketingový trik.

Jaká byla reakce UBTechu? UBTech nezůstal pozadu a poměrně rychle reagoval zveřejněním nového videa, které mělo rozptýlit pochybnosti. Toto nové video obsahovalo záběry ze zákulisí, ukázalo operátory a technické zázemí, které potvrdilo, že roboti skutečně fungují a nejsou pouze animace. Záběry obsahovaly například pohledy na řídicí panely s telemetrickými daty v reálném čase a interakci s fyzickým prostředím, což naznačovalo, že se jedná o skutečné testy, nikoli o předem připravenou animaci.

Takže, Alfrede, v konečném důsledku to potvrdilo funkčnost Walker S, byť s určitou asistencí, předpokládám. Bezesporu. Je to ukázka vysoké rivality, ale také toho, jak moc je pro důvěryhodnost firem klíčová transparentnost. Ukázalo se, že Walker S je bipedální robot schopný komplexní manipulace a navigace. I když se nepodařilo stoprocentně potvrdit plnou autonomii pro všechny úkoly v té původní velkolepé ukázce, nová videa přece jen demonstrovala pokročilé schopnosti a reálnou funkčnost. Tím se poukázalo na rozdíl mezi tím, co je prezentováno a co je reálně dosažitelné. Ale zároveň potvrdil, že vývoj robotiky postupuje obrovským tempem. Budoucnost, kde humanoidi budou běžnou součástí výrobních linek, se nezdá být tak vzdálená.

Ano, téma je to velmi aktuální. Google totiž začal ve svých vyhledávacích výsledcích výrazněji integrovat AI overviews, dříve známé jako Search Generative Experience, SGE. Tyto přehledy, generované umělou inteligencí, mají za cíl poskytnout uživatelům rychlé a komplexní odpovědi přímo ve výsledcích vyhledávání, často s odkazem na zdrojové stránky.

Přesně tak, Iveto. A to má přímý dopad na návštěvnost zejména u menších nebo lokálních tuzemských webů. Pokud AI overview dokáže s dostatečnou přesností a úplností shrnout obsah článku, mnoho uživatelů se jednoduše spokojí s touto syntézou a na původní web již nezavítá.

Předpokládám, že pro vydavatele to znamená přímé finanční dopady, protože méně návštěvníků znamená méně zhlédnutí reklamy a tím pádem nižší příjmy. To je zajímavé. Vlastně se zde projevuje ten klasický spor mezi platformami a tvůrci obsahu. Na jednu stranu Google usiluje o co nejlepší uživatelskou zkušenost, na druhou stranu to může podkopat existenci nezávislých médií.

Google tvrdí, že AI overviews mají spíše doplňovat tradiční vyhledávání a pomáhat uživatelům rychleji se orientovat, ale pro vydavatele je to existenciální hrozba. Bude zajímavé sledovat, jak se tento vztah vyvine a zda se objeví nové modely monetizace, které budou brát v úvahu tuto novou realitu, kdy je část hodnoty obsahu extrahována AI modely.

Amazon nedávno představil nový Kindle Scribe a to dokonce i s barevnou obrazovkou. To je, myslím si, pro mnoho lidí velká novinka. Amazon nespecifikoval přesné technické detaily technologie barevného E Inku, ale předpokládá se, že jde o variantu E Ink Kaleido nebo podobnou technologii. Ta využívá vrstvu barevných filtrů nad monochromatickým E Ink panelem. To umožňuje zobrazovat miliony barev, i když s nižší sytostí a kontrastem oproti klasickým LCD nebo OLED displejům.

Důležité je, že si tato technologie zachovává hlavní výhody E Inku. Extrémně nízkou spotřebu energie a vynikající čitelnost na přímém slunci, bez podsvícení, které namáhá oči. Rozlišení pro barevný obsah bývá typicky nižší, řekněme 150 až 200 dpi, což pro černobílý text dosahuje standardních 300 dpi.

Takže pro klasické romány zůstává černobílý režim optimální, ale pro časopisy, komiksy nebo technické publikace s grafy a diagramy je barevný displej velkým plusem. Přesně tak. Doplňuje to celkové zaměření Kindle Scribe na produktivitu. Oba modely, ten monochromatický i Color, podporují stylus, který umožňuje uživatelům psát poznámky, kreslit a notovat PDF soubory, a to rozšiřuje jejich využití daleko za hranice pouhého čtení.

Uživatelé mohou například psát do digitálních deníků nebo si dělat náčrtky. Scribe Color pak nabízí možnost dělat barevné anotace nebo barevné kresby, což otevírá nové možnosti pro kreativní práci nebo studium. A co se týče dalších specifikací, jako je úložiště nebo výdrž baterie?

Úložiště je k dispozici v několika variantách, obvykle od 16 GB až po 64 GB prostoru pro tisíce knih a stovky sešitů s poznámkami. A výdrž baterie je stále jedním z hlavních benefitů E Inku. Mluvíme o týdnech používání na jedno nabití, což je něco, co se u tabletů s klasickými displeji nedá srovnávat. Navíc integrace s ekosystémem Amazonu znamená snadný přístup k obrovské knihovně obsahu, ale i k vašim poznámkám uloženým v cloudu.

To je zajímavý směr, jakým se e-readery vyvíjejí. Od pasivního čtení k aktivní tvorbě obsahu. Od studentů a akademiků po umělce a profesionály. Souhlasím. Přináší to větší flexibilitu do digitálního čtení a psaní a to vše s šetrností k očím a dlouhou výdrží baterie, což jsou pro mnohé klíčové faktory.

Děkuji, Alfrede. Na závěr našeho dnešního dílu bychom se ještě rádi krátce dotkli jednoho tématu, které ukazuje odvrácenou stranu technologického pokroku. Mluvím o zneužívání digitálních platforem. V poslední době se objevily zprávy o tom, jak se v Rusku využívají platformy jako Roblox nebo FaceTime k ne zcela etickým účelům, zejména s ohledem na děti. Je to téma, které stojí za pozornost. Digitální platformy, které jsou původně navrženy pro zábavu a komunikaci, se bohužel mohou stát nástrojem pro šíření

propagandy nebo dokonce pro ovlivňování mladých lidí. To je alarmující, protože děti a dospívající nemají vždy plně vyvinutou kritickou schopnost rozlišovat mezi fakty a manipulací. Jaká jsou hlavní rizika a jak se podle tebe můžeme bránit? Hlavní rizika spočívají v datovém soukromí, cílené manipulaci a vlivu na formování názorů v raném věku. Tyto platformy shromažďují obrovské množství dat o svých uživatelích, což může být zneužito k cílení zpráv.

Důležité je zvyšovat digitální gramotnost, a to nejen u dětí, ale i u rodičů a pedagogů. Potřebujeme, aby rodiče chápali, jaká rizika se s používáním těchto platforem pojí a aby byli schopni své děti vést k bezpečnému a kritickému přístupu k digitálnímu obsahu. Také je důležité, aby samotné platformy přijaly větší odpovědnost za obsah, který se na nich šíří a aktivně bojovaly proti zneužívání svých služeb.

Je to připomínka, že technologie je nástroj, jehož dopady závisí na tom, jak jej používáme. I když nám přináší úžasné inovace, musíme být neustále ostražití vůči potenciálnímu zneužití a chránit ty nejzranitelnější. Souhlasím, je to neustálá výzva pro naši digitální společnost.

Kde skončí zítřek, nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. Podpořit a sledovat nás lze na Substacku, na všech sociálních sítích i na webu www.aipokusi.cz.

Krátké upozornění. Tento podcast vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Navzdory snaze o dokonalost může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.