Longevity a saunování: Jak snížit riziko srdeční smrti o 63 %

Přepis epizody

Víte, asi každý z nás někdy přemýšlí, jak si prodloužit život a zůstat co nejdéle fit. Co kdyby jedním z klíčů bylo něco, co máme spojené hlavně s Finskem? Něco tak příjemného jako pravidelná sauna? Přesně tak. Dnes si totiž podíváme na výsledky jedné, myslím, velmi zajímavé a hlavně dlouholeté finské studie. Ta se zaměřila právě na tohle. Naše riziko, řekněme, úmrtí. Ano, přesně. Podíváme se na data z článku, který vyšel v JAMA Internal Medicine, což je velmi uznávaný lékařský časopis. A cílem dnes je rozebrat, co nám tato konkrétní studie vlastně říká. O tom možném vztahu mezi tím, jak často a jak dlouho lidé chodí do té tradiční finské sauny a jaké mají šance vyhnout se vážným zdravotním problémům, hlavně těm, co se týkají srdce a cév.

Jaké ukazatele zdraví je zajímaly nejvíce? Zaměřili se na několik zásadních věcí. Sledovali hlavně ten vztah mezi saunovacími zvyky a rizikem úmrtí z různých příčin. Konkrétně je zajímala třeba náhlá srdeční smrt. Aha. Tedy, když srdce nečekaně selže. Pak také úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, což jsou, laicky řečeno, problémy způsobené špatným prokrvením srdce. Jasně. A pak také úmrtí na jakékoliv kardiovaskulární onemocnění obecně. A nakonec i celkovou úmrtnost, tedy úmrtí z jakékoliv příčiny.

Dobře. A kdo byli ti lidé, které sledovali? Předpokládám, že Finové, když je to finská studie. Ano, ano. Byla to poměrně velká skupina, přesně 2315 mužů, všichni ve středním věku, mezi 42 až 60 lety a všichni z východního Finska. Rozumím. A ten právě dlouhodobě zkoumá rizikové faktory srdečních nemocí v této oblasti. Máte pravdu, ta délka sledování je tady opravdu impozantní. Ta základní data o jejich návycích a zdraví se sbírala už někdy mezi lety 1984 a 1989. Tak dávno? Ano. A pak jejich osudy sledovali až do konce roku 2011. Páni. Takže když to spočítáte, ta průměrná doba sledování přesáhla 20 let. A to už je, řekl bych, pořádný kus života. A dává to těm zjištěním velkou váhu. 20 let? To je skutečně dlouhá doba.

A předpokládám správně, že šlo o tu klasickou finskou saunu. Třeba o páru nebo nějakou infračervenou saunu. Přesně tak. To je hodně důležitý detail. Tato studie se týkala výhradně tradiční finské sauny. Pro tu je typický hlavně suchý vzduch, vlhkost jen tak mezi 10 až 20 procenty. A vysoká teplota. Doporučuje se 80 až 100 stupňů. I když průměrná teplota v těch saunách, kam chodili tito muži, byla spíš kolem 79 stupňů. A samozřejmě k tomu patří i to polévání horkých kamenů.

Dobře, dobře. A jak zjistili, jak moc se ti muži saunovali? Zeptali se jich? V zásadě ano. Využili k tomu dotazníky, které účastníci vyplnili na začátku té studie. Ptali se jich, kolikrát týdně se tak v průměru saunují, jak dlouho tam obvykle zůstanou. Rozumím. A taky, jakou teplotu mají nejradši. A pro analýzu je pak rozdělili do skupin. Podle toho, jak často chodili. Jednou týdně, pak skupina dvakrát až třikrát týdně a ta nejčastější skupina čtyřikrát až sedmkrát týdně. Aha. A pak ještě podle délky toho jednoho pobytu. Méně než jedenáct minut, potom jedenáct až devatenáct minut a nakonec více než devatenáct minut. Jen tak pro představu, průměrně se ti muži v této studii saunovali asi dvakrát týdně a strávili tam zhruba čtrnáct minut.

Rozumím. Takže teď máme poměrně dobrou představu, jak ta studie probíhala. Teď ale přichází to nejdůležitější. Co vlastně zjistili? Tady to začíná být, myslím, opravdu zajímavé. A to teda je? To hlavní zjištění bylo skutečně pozoruhodné. Ukázalo se totiž, že čím častěji se ti muži saunovali, tím nižší měli riziko úmrtí. A co je zajímavé, platilo to konzistentně napříč všemi těmi sledovanými kategoriemi. Vážně? Všemi? Ano. Ať už šlo o tu náhlou srdeční smrt, nebo úmrtí kvůli ischemické chorobě srdeční, z jakékoliv kardiovaskulární příčiny, nebo dokonce i tu celkovou úmrtnost. Vždycky tam byl ten trend? Častější sauna, nižší riziko. Počkat, takže častější sauna znamená nižší riziko ve všech směrech? To zní skoro až moc dobře na to, aby to byla pravda.

O kolik nižší to riziko bylo u těch, co chodili nejčastěji? Ta čísla jsou opravdu výrazná. Když vědci porovnali ty muže, co chodili do sauny nejčastěji, tedy čtyřikrát až sedmkrát týdně, s těmi, co chodili jen jednou týdně, a přitom se snažili vzít v úvahu i další faktory jako věk, jestli kouřili, jaký měli tlak, cholesterol, BMI a podobně, aby ten vliv sauny co nejvíc izolovali. Jasně, aby vyloučili jiné vlivy. Přesně. Tak zjistili například, že riziko té náhlé srdeční smrti bylo u těch nejčastějších saunerů o celých 63% nižší. O 63%? To je obrovský rozdíl. To je neuvěřitelné. A co ty další srdeční problémy a ta celková úmrtnost? Bylo to podobné? Velmi podobné a řekl bych, že stejně působivé. Riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční bylo u té nejčastější skupiny nižší o 48%. Riziko úmrtí na jakékoliv kardiovaskulární onemocnění kleslo o 50%. 50%? Ano. A co je možná nejpřekvapivější? I ta celková úmrtnost ze všech možných příčin byla u mužů saunujících se čtyřikrát až sedmkrát týdně o 40% nižší než u těch, co chodili jen jednou týdně. Páni, to jsou opravdu silná čísla. Skoro se až nechce věřit, že jenom chození do sauny může mít takový dopad. Co je na tom podle mě fascinující je právě ta konzistence.

Dobře, takže frekvence se zdá být zásadní pro celkové přežití. Ale napadá mě. Co když někdo chodí méně často, ale zase zůstala v sauně déle. Podívala se ta studie i na vliv délky toho jednoho saunování? Ano, podívala. A tady jsou ty výsledky taky zajímavé, ale trochu jiné než u té frekvence. Ukázalo se, že delší pobyt v sauně, definovali to jako více než 19 minut v kuse, byl taky spojený s nižším rizikem. Takže taky pozitivní? Ano, ale specificky u těch srdečních příhod. Aha, jenom u srdečních. Jak to vypadalo v číslech? Bylo to taky tak výrazné? Když opět porovnali muže s tím nejdelším pobytem nad 19 minut, s těmi s nejkratším pobytem pod 11 minut, a zase statisticky očistili ta data od dalších možných vlivů, tak zjistili, že riziko té náhlé srdeční smrti bylo u skupiny s delším pobytem nižší o 52%. To je HR 048. Taky přes 50%. Přesně. A podobně je statisticky významné snížení rizika na ischemickou chorobu srdeční a celkově na kardiovaskulární onemocnění. Takže delší pobyt je taky prospěšný, hlavně pro srdce. Ale říkal jste, že je v tom rozdíl oproti frekvenci. Jaký?

Přesně. A tady přichází taková zajímavá nuance, která trochu vyvolává otázky. Na rozdíl od té frekvence, délka saunování v této studii nebyla významně spojena s nižší celkovou úmrtností. Fakt? Ano. Ten ochranný efekt se u délky pobytu projevil hlavně u těch srdečních příčin úmrtí. Ale ne už tak jasně u úmrtnosti celkově. To je zvláštní. Takže abych si to ujasnila. Časté, i když třeba kratší saunování, snižuje celkovou úmrtnost, ale dlouhé saunování snižuje hlavně tu srdeční. Máte nějakou teorii, proč by to tak mohlo být?

Studie na to přímou odpověď nedává, takže jsme teď trochu v rovině spekulací samozřejmě. Jasně, rozumím. Proto celkové snížení rizika úmrtí se jako silnější faktor jeví právě ta frekvence návštěv. Dobře, pojďme si to zkusit vysvětlit. Jak by vlastně ta sauna mohla takhle pozitivně působit na srdce a cévy? Jaké mechanismy za tím mohou být? Říkal jste, tepelný stres? Pokud se podíváme na fyziologii, tak existuje několik možných vysvětlení. Studie je buď zmiňují, nebo na ně odkazují jiné výzkumy. Ale je velmi důležité zopakovat, co už zaznělo. Chápu. Není to důkaz příčiny. Přesně tak. Tato studie sama o sobě nedokazuje příčinu a následek. Takže, co se v těle děje v sauně?

Zaprvé, zvyšuje se srdeční frekvence. Může stoupnout až na 100 tepů za minutu i při mírnějším saunování a při vyšších teplotách klidně i ke 150 tepům. Takže sauna je vlastně takové pasivní cvičení pro srdce. Dá se to tak říct? Dá se to tak trochu říct, co se týče té zátěže pro srdce. Donutí ho pumpovat rychleji, podobně jako když jdete svižně, což ho svým způsobem trénuje. Aha. Dále se ukazuje, že pravidelné saunování může zlepšovat funkci takzvaného endotelu. Endotel si můžeme představit jako takovou tenkou vnitřní výstelku našich krevních cév. Tu vnitřní vrstvu. Ano. A ta je naprosto klíčová pro jejich pružnost, pro regulaci krevního tlaku, kornatění tepen, tedy aterosklerózy. A některé studie naznačují, že dlouhodobé saunování může vést i ke snížení krevního tlaku, zvláště u lidí s hypertenzí.

Zajímavé. A co to pocení? To je přece ta hlavní věc, co si se saunou spojujeme, ne? Má to taky nějaký vliv? Určitě. To pocení je výrazné. Při teplotách kolem 80-90 stupňů Celsia můžeme ztratit klidně 0,6 až 1 kilogram tekutin za hodinu. Tolik? Ano. V průměru člověk během jednoho saunování vypotí asi tak půl litru. To samozřejmě taky ovlivňuje naši vnitřní rovnováhu, hospodaření s tekutinami a minerály. Celkově se dá říct, že některé tyto účinky, zlepšení krevního tlaku, funkce levé srdeční komory, skutečně připomínají přínosy pravidelného fyzického cvičení. A existují dokonce i studie naznačující, že saunování může mírně zvýšit i vitální.

kapacitu. To všechno zní velmi slibně, ale jak už to u takových studií bývá, určitě jsou tam nějaká ale, nějaká omezení, na která bychom neměli zapomínat.

Naprosto správně. Je naprosto klíčové být si vědomi několika důležitých věcí. Za prvé, a to je asi nejdůležitější, to zopakuji znovu. Tato studie ukazuje souvislost, odborně řečeno asociaci. Neukazuje příčinný vztah neboli kauzalitu. Jasně. Rozumím. I když se snažili tyto výsledky statisticky očistit. Přesně. I když se vědci snažili eliminovat vliv mnoha známých faktorů, jako je kouření, cvičení a podobně, vždycky může existovat nějaký skrytý, nezměřený faktor. Tomu se odborně říká reziduální zkreslení. Anglicky residual confounding. Takže lidé, kteří mají čas a prostředky chodit čtyřikrát týdně do sauny, možná žijí celkově zdravěji i v jiných ohledech, které nešlo zcela podchytit.

Co dál? Jaká jsou další omezení? Přesně tak. To je jedna z možností. Dále je zde ta velmi specifická skupina účastníků. Byli to muži, středního věku, z východního Finska. Jenom muži? Ano. Takže tyto výsledky nemusí automaticky platit pro ženy, pro mladší nebo starší lidi, pro lidi jiné etnické příslušnosti, nebo pro populace, kde saunování není tak běžné a tělo na něj není tak adaptované.

A také jsme mluvili o tom, že šlo o specifický typ sauny. Ano. To je další důležitý bod. Tradiční finská sauna má svá specifika, vysoká teplota, nízká vlhkost. Parní lázně, vířivky, infrasauny nebo jiné formy tepelné terapie. Tyto pracují s jinými teplotami, jinou vlhkostí a mohou mít i odlišné fyziologické účinky.

Jasně. A co spolehlivost dat o samotném saunování? Zmínili jsme tyto dotazníky. Ano. To je další potenciální slabina. Tyto informace o saunovacích návycích byly získány na začátku studie pomocí dotazníků, které vyplnili sami účastníci. Vždy nese riziko, že si lidé přesně nepamatují, nebo své návyky trochu zkreslí. Nebo že je změnili časem. Přesně. A co víc, během těchto 20 let sledování mohli někteří účastníci své saunovací zvyky změnit, což původní dotazník samozřejmě nemohl zachytit.

Ještě mě napadá bezpečnost. Je sauna bezpečná pro každého, zvláště pokud má někdo už nějaké problémy se srdcem? Obecně se finská sauna považuje za bezpečnou pro většinu lidí. Jiné studie dokonce naznačují, že může být bezpečná i pro lidi se stabilním srdečním onemocněním, po infarktu, pokud mají stabilní anginu pectoris, nebo mírné srdeční selhání. Ale vždy je nutná konzultace s lékařem. To je jasné. Samozřejmě. Opatrnost je ale určitě na místě u lidí, kteří trpí takzvanou ortostatickou hypotenzí. To je stav, kdy vám klesne tlak při rychlém stávání. Aha. A naprosto zásadní varování, které se opakuje ve všech doporučeních. Nikdy, nikdy nekombinovat saunu s alkoholem. Právě alkohol je zdaleka nejčastějším faktorem u těch vzácných, ale někdy i vážných nežádoucích příhod, které se se saunováním mohou pojit.

Dobře, to je důležité zdůraznit. Takže když si to všechno shrneme, co si z toho máme odnést? Jak bychom měli tato zjištění chápat? Takže je to slibné, ale s otazníky. Jaký třeba? Rozumím. Pojďme si to tedy na závěr ještě jednou stručně shrnout.

Klíčové poselství této finské studie je, že časté, ideálně čtyři až sedmkrát týdně a do jisté míry i delší, přes devatenáct minut, saunování v té tradiční finské sauně bylo ve sledované skupině finských mužů středního věku spojeno s výrazně nižším rizikem úmrtí na srdeční choroby. Ano. A fakt je, že i po tomto statistickém očištění zůstala souvislost mezi saunováním a nižší úmrtností stále silná, což naznačuje, že přínosy sauny by mohly být něčím více, než jen odrazem toho, že lidé, kteří chodí do sauny, a že tam může být něco navíc. Přesně. Že samotná sauna sama o sobě může mít nějaký unikátní přínos. A to mě vede k zamyšlení, jaké další takové jednoduché tradiční praktiky, které možná v dnešní uspěchané době trochu přehlížíme, by mohly podobně skrývat nečekané a dosud neúplně prozkoumané zdravotní benefity.