← Zpět na hlavní stránku

Tech podcast o umělé inteligenci, kvantových PC a Rivian R2

·18:47
Shrnutí epizody

Tato epizoda analyzuje průlom v kvantové výpočetní technice slibující 10 000x vyšší výkon a strategický vstup Microsoftu do vlastních AI modelů. Podcast o technologiích dále rozebírá dopad SUV Rivian R2 na trh s elektromobily a odchod Samsungu od Google TV. Tyto technologické novinky česky poskytují ucelený pohled na aktuální tech trendy 2026.

Hlavní body

Přepis epizody

Toto je pořad Kde skončí zítřek. Vítejte. Společně prozkoumáme, jak umělá inteligence a technologie přetváří práci, kreativitu i volný čas. Krátké upozornění. Tento pořad vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Navzdory snaze o přesnost může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.

Máme tu dnes nabitý přehled. Probereme potenciální revoluci v kvantových počítačích, překvapivě malé, ale chytré jazykové modely od Microsoftu, nové spojenectví v závodě o autonomní řízení, možnou změnu hlasového asistenta v televizích Samsung a také klíčový krok automobilky Rivian. Podíváme se na to, co se skutečně děje, jaký to může mít dopad a co zatím zůstává tak trochu ve hvězdách u každé z těch zpráv.

Kvantový průlom. Neuvěřitelně. Startup Quantum Computing Inc., zkráceně QCI, tvrdí, že jejich fotonický kvantový počítač dosáhl desetitisícinásobného zrychlení. To je obrovské číslo. Je to skutečně odvážné tvrzení. QCI říká, že jejich systém Dirac 1, který využívá fotony, tedy vlastně částice světla, dokáže velmi efektivně řešit specifický typ matematických problémů. Jsou to takzvané Hamiltoniany. Představme si to zjednodušeně jako velmi komplexní popis energetického stavu nějakého systému, třeba složité molekuly. A právě schopnost rychle spočítat tyhle Hamiltoniany je, řekněme, zásadní pro simulace v chemii nebo materiálových vědách.

A co je na tom jejich přístupu ještě zajímavé, kromě té rychlosti? Zmiňují provoz při pokojové teplotě. To je také důležité, ne? Většina současných kvantových počítačů vyžaduje extrémní chlazení. Ano, na ty nízké teploty. Přesně, na teploty jen těsně nad absolutní nulou, což znamená obrovské, drahé a také energeticky náročné chladicí systémy. Pokud by systém QCI skutečně spolehlivě fungoval při běžné pokojové teplotě, znamenalo by to radikální snížení bariér pro praktické nasazení. Potenciálně blíž k reálným problémům ve firmách nebo na univerzitách.

Dobře, takže potenciálně rychlejší a dostupnější kvantové výpočty pro objevování léků, nové materiály, možná i finance. Ale víme, jak to v kvantovém světě chodí. Už jsme slyšeli hodně velkých slibů. Kde je tady ten háček? Nebo otazník? Ten tu je: jejich vlastní měření a tvrzení. Chybí také potvrzení nezávislými experty.

A co dál? Další velkou neznámou je škálovatelnost. Jak dobře ten systém funguje, když se problém stane ještě komplexnějším. A pak je tu ten věčný problém kvantových počítačů. Korekce chyb. Kvantové bity, Q-bity, jsou hrozně citlivé na narušení z okolí. Bez robustních mechanismů pro opravu chyb jsou výsledky nespolehlivé. Zatím nevíme, jak si s tím Dirac 1 poradí. Přesně to obrovské zrychlení měřili, ale v porovnání s čím? To ve zdrojích chybí.

Takže klíčové pojmy jsou tu to desetitisícinásobné zrychlení, specifický fotonický přístup a hlavně provoz při pokojové teplotě. A cíl? To je objevování léků, materiálové vědy, finanční modelování. Co tedy sledovat dál? Určitě čekat na recenzované publikace a reakce odborné komunity a konkurence.

Malé jazykové modely od Microsoftu. Od těch potenciálně obrovských kvantových skoků se teď přesuňme k umělé inteligenci, která se naopak zmenšuje. Ale prý by neměla ztrácet na síle. Microsoft představil Phi-3 Mini. Co to znamená? O co jde? Znamená to, je to zajímavý trend? Phi-3 Mini je jazykový model s pouhými 3,8 miliardami parametrů. Pouhými, to zní jako hodně. No, ve srovnání s velkými modely jako GPT-4, které mají řádově stovky miliard nebo i přes bilion parametrů, je to vážně málo. Aha, takhle.

Microsoft ale tvrdí, že navzdory své malé velikosti dosahuje Phi-3 Mini výkonu srovnatelného s výrazně většími modely. Třeba jako Mixtral 8x7B nebo starší GPT-3.5. Vážně? Ano. A co je klíčové, je navržen tak, aby efektivně běžel přímo na koncových zařízeních. Třeba na mobilech. I bez připojení k internetu. AI běžící přímo v telefonu. To zní lákavě. Jaké jsou hlavní výhody takového přístupu? Tomu se říká On-Device AI, že? Ano, On-Device AI.

Těch výhod je několik. Především rychlost a odezva. Data nemusí cestovat někam na vzdálený server a zpátky. Vše probíhá lokálně. Pak je tu otázka soukromí. Citlivá data nemusí opouštět zařízení uživatele, což je pro mnoho aplikací klíčové. To dává smysl. A v neposlední řadě jsou to náklady. Provoz AI modelů v cloudu je drahý, zvláště ve velkém měřítku. Lokální modely mohou být výrazně úspornější. Pro vývojáře i firmy. A ten Phi-3 Mini už je dostupný? Ano. Microsoft navíc plánuje i mírně větší verzi.

To zní skoro jako ideální řešení. Malé, rychlé, levné, soukromé. Ale má to i nějaké nevýhody nebo nejasnosti, jak moc schopný takový malý model skutečně je. To je dobrá otázka. A neznamená ten běh na zařízení, že model třeba rychleji zastará, když nebude mít neustálý přístup k aktualizacím? To jsou relevantní otázky. Za prvé, ta srovnání výkonu zatím pocházejí primárně od Microsoftu. Musíme počkat na nezávislé testy a benchmarky. Ty ukážou, jak si Phi-3 Mini vede v reálných úlohách ve srovnání s jinými modely. Je totiž velmi pravděpodobné, že v opravdu komplexních úkolech, jako je třeba složité logické uvažování, nebo generování dlouhých kreativních textů, psaní kódu, tam bude stále zaostávat za těmi největšími modely typu GPT-4. Logické.

Za druhé, ta otázka aktualizací je na místě, i když mechanismy pro aktualizaci lokálních modelů samozřejmě existují. A za třetí, zatím víme málo o trénovacích datech. Což je důležité pro posouzení možných zkreslení modelů (biasů) a také o specifických bezpečnostních testech. To zdroje neuvádějí. Takže si pamatujme čísla. A co sledovat dál? Rozhodně je třeba sledovat adopci těchto modelů vývojáři. Uvidíme, jaké nové typy aplikací běžících přímo na zařízeních se objeví.

Qualcomm a AI pro autonomní řízení. Qualcomm, kterého známe hlavně díky čipům pro mobily, se snaží výrazněji prosadit v automobilovém sektoru. A teď uzavřel partnerství s Recogni, což je startup, který se specializuje na AI systémy pro počítačové vidění v autonomních vozidlech. Cílem je integrovat jejich čipy, které jsou energeticky úsporné a zároveň výpočetně velmi výkonné, do platformy Snapdragon Ride od Qualcommu. Přesně tak. Výkon AI čipů se často měří v TOPS (bilionech operací za sekundu) a Recogni slibuje vysoký výkon při nízké spotřebě. To je pro auta ideální kombinace.

Proč Qualcomm potřebuje startup jako Recogni? Snaží se dohnat konkurenci, třeba NVIDII, v reálném čase přímo ve vozidle? A to vyžaduje specializovaný hardware. Tímto partnerstvím Qualcomm posiluje svou nabídku pro automobilky a snaží se lépe konkurovat zavedeným hráčům, jakými jsou NVIDIA se svou platformou Drive a také Mobileye, který patří Intelu. Takže chce nabídnout komplexnější řešení. Přesně tak.

Ale co zatím nevíme? Jsou tam nějaké otazníky. No, nevíme toho poměrně dost. Zdroje neuvádějí žádné finanční podrobnosti té dohody. Není znám ani konkrétní časový harmonogram, kdy budou čipy Recogni plně integrovány a dostupné v rámci Snapdragon Ride pro automobilky. A co je důležité, není jasné, na jaké konkrétní úrovně autonomie budou primárně cílit. Standardní škála SAE definuje úrovně od 0 do 5. Ano, od žádné automatizace po plnou. Nevíme, jestli tohle řešení bude zaměřené spíš na vylepšení stávajících asistenčních systémů, řekněme, úrovně 2 až 3, nebo jestli míří na plně autonomní řízení, tedy úrovně 4 až 5. To zatím nebylo specifikováno.

Takže klíčoví hráči jsou Qualcomm, Recogni, platforma Snapdragon Ride. Cílem jsou ADAS a autonomní řízení, kde je důležitá efektivní AI inference s vysokým výkonem měřeným v TOPS. Co tedy sledovat? Určitě jakékoliv oznámení od automobilových výrobců, kteří by se rozhodli tuhle kombinovanou technologii nasadit. A pak samozřejmě nezávislá srovnání, jak si tohle řešení povede v testech výkonu, energetické účinnosti a také ceny ve srovnání s nejnovějšími čipy a platformami od NVIDIA a Mobileye. Ten boj o palubní desky a mozky budoucích aut bude velmi tvrdý.

Když mluvíme o velkých technologických hráčích a jejich ekosystémech, objevila se zajímavá zpráva týkající se Samsungu a jeho chytrých televizí. Údajně zvažují výměnu Google Asistenta za Copilot od Microsoftu. Je to pravda? No, je to zatím nepotvrzená zpráva. Spíš takový šum na trhu, jak se říká. Ale pokud by se potvrdila, byl by to docela významný krok.

Jak to teď Samsung má? Má Bixbyho a jako alternativu právě Google Asistenta. Podle těchto neoficiálních zpráv by v budoucích modelech mohl Google Asistenta nahradit Copilot od Microsoftu. Ten je postavený na pokročilejších jazykových modelech, na technologii GPT. Proč by to Samsung dělal? Co by mu to přineslo? A co by to znamenalo pro Microsoft a naopak pro Google? Pro Google by to naopak byla citelná ztráta. Významný distribuční kanál a oslabení v konkurenčním boji.

Dobře, ale zdůrazňuješ, že je to zatím neoficiální. Jak vážně bychom to měli brát? Přesně tak. Je naprosto klíčové počkat na oficiální vyjádření. Ani Samsung, ani Microsoft nic nepotvrdili. Může to být jen, jak se říká, zkušební balónek. Nebo prostě fáma. Pokud by k tomu došlo, stále není jasné, jestli by Copilot Google Asistenta zcela nahradil, nebo by byl jen další volbou vedle něj a Bixbyho. A časový horizont? Nevíme ani kdy by se to mohlo stát. Ani jak by to ovlivnilo stávající uživatele. A velkou neznámou je také otázka zpracování uživatelských dat a ochrany soukromí v případě takto hluboké integrace Copilota do televize. O tom zdroje nic nepíší.

Takže shrňme si aktéry: Samsung, Google Asistent, Microsoft Copilot a vlastní Bixby. Vše se odehrává v kontextu chytrých televizí, hlasových asistentů a širšího ekosystému chytré domácnosti. Co sledovat?

Jednoznačně čekat na oficiální stanovisko Samsungu nebo Microsoftu. Dokud nepřijde, berme to s rezervou. Dobře. Pokud by se změna potvrdila, bylo by zajímavé sledovat, jestli se podobný posun neodehraje i u jiných produktů Samsungu. Třeba u mobilních telefonů, kde je Google Assistant nestandardem v rámci Androidu. To by bylo ještě zajímavější.

A na závěr se vrátíme k automobilům. Konkrétně k elektromobilům a společnosti Rivian. Ta se snaží prorazit na masový trh. Představili svůj nový, dostupnější model, R2 a také poodhalili strategie jeho uvedení. Co je na tom nového? Rivian R2 je pro tuto automobilku opravdu klíčový model. Je to menší SUV s cílovou cenou kolem 45 000 dolarů. 45 000 dolarů. Což je výrazně méně než jejich současné modely, tedy R1S a R1T. Ty startují spíš kolem 70-80 000 dolarů. To je velký rozdíl. R2 má přímo konkurovat bestsellerům jako Tesla Model Y nebo Ford Mustang Mach-E. Ale velmi zajímavá je tato změna výrobní strategie. Jaká změna?

Původně chtěl Rivian pro R2 postavit úplně novou továrnu v Georgii. Což by stálo miliardy dolarů a trvalo by to dlouho. Teď ale oznámili, že výrobu R2 zahájí ve své stávající továrně v Illinois, v Normalu, Illinois. To zní jako pragmatický krok. Co si od toho slibují? Je to reakce na tlak trhu? Určitě. Uvedení na trh, které je plánované na první polovinu roku 2026, by se tím mělo urychlit a hlavně Rivian tím ušetří obrovské množství kapitálu. Odhaduje se přes dvě miliardy dolarů. V současné ekonomické situaci a také při zpomalení růstu poptávky po elektromobilech jde o logický krok. Jak snížit rizika a náklady. Ukazuje to na snahu adaptovat se a soustředit se na rychlejší dosažení profitability. Rivian, podobně jako další EV startupy, stále bojuje. A dál sází na přímý prodej. Ano, nadále také sází na přímý prodej zákazníkům bez tradičních dealerství. Tato cílová cena 45 tisíc dolarů zní dobře, ale je třeba říci, že je to cíl.

Jaké jsou největší výzvy nebo nejistoty spojené s R2? Těch je hned několik. Udržet tuto finální cenu skutečně kolem 45 tisíc dolarů bude náročné. Klíčové bude, jestli Rivian dokáže efektivně navýšit výrobu na mnohem větší objemy, než vyrábí teď. A zároveň udržet kvalitu. S tou měl Rivian v minulosti občas problémy. A nesmíme zapomenout na konkurenci. Segment středně velkých elektrických SUV je už teď přeplněný a velmi konkurenční. Tam je tlačenice. Zatím také neznáme všechny technické detaily R2, jako například finální dojezd nebo přesné výkonové parametry. A ani nevíme, kolik předobjednávek reálně získali. Tyto zdroje to neuvádějí.

Takže si zapamatujme. Model Rivian R2 SUV. Cílová cena kolem 45 tisíc dolarů. Konkurence Tesla Model Y a Ford Mustang Mach-E. Výroba v továrně v Normalu, Illinois. Uvedení na trh v první polovině 2026. Co sledovat dál? Hlavně plnění tohoto výrobního harmonogramu. Jakékoli zpoždění by bylo problematické? To určitě. Dále finální specifikace a cena, až se přiblíží uvedení na trh. A samozřejmě finanční zdraví Rivianu, jestli mu R2 skutečně pomůže dostat se k ziskovosti a stát se dlouhodobě udržitelnou automobilkou. To bude klíčové.

Díky, že posloucháte Kde skončí zítřek. Nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče.

podcast o umělé inteligenciAI novinky českytechnologické novinky českytech podcast českybudoucnost technologiítech trendy 2026Kde skončí zítřek
Poslouchat na Substack ↗ Všechny epizody