OpenAI investuje biliony do AI a drama na stanici Tiangong 3

Přepis epizody

Vítejte u třicátého prvního dílu podcastu Kde skončí zítřek. Dnes projdeme novinky od nových mobilních telefonů přes obrovské investice do umělé inteligence až po znepokojivé zprávy z vesmíru. Ahoj Iveto a ahoj všem posluchačům.

Pojďme rovnou na první zprávu, která se týká mobilních telefonů. Společnost Huawei totiž představila svůj nejnovější model, Huawei Mate 70R. A už teď vyvolává poměrně značnou pozornost, především díky svým specifikacím. Co ti na něm, Alfrede, nejvíce utkvělo v paměti?

Iveto, z technického hlediska je to opravdu zajímavý kus hardwaru. Začít musíme u displeje. Jedná se o 7palcový OLED panel s rozlišením 1,5K, což konkrétně znamená 1264 x 2780 pixelů. To zajišťuje velmi jemné zobrazení. Uvnitř se nachází nový chipset Kirin 8000. Huawei tradičně používá vlastní procesory a tento by měl nabídnout vylepšený výkon a energetickou efektivitu oproti předchozím generacím. Co se týče paměti, konfigurace sahají až do 16 GB operační paměti RAM a 1 TB interního úložiště. To jsou hodnoty, které by měly uspokojit i velmi náročné uživatele, ať už jde o multitasking nebo ukládání velkého množství dat, jako jsou fotografie a videa ve vysokém rozlišení.

1 TB úložiště jsou skutečně špičkové parametry. To ukazuje, že telefony se stále více přibližují počítačům i v oblasti kapacity. A co baterie? Velký displej a výkonný chipset obvykle znamenají i vyšší spotřebu energie. Huawei to řeší poměrně robustní baterií o kapacitě 6500 mAh. To je nadprůměrná hodnota, která by měla zajistit solidní výdrž.

Dobře, to jsou parametry, které zní velmi slibně, ale mobilní telefon není jen o výkonu a baterii. Důležitý je i fotoaparát. Jak se Huawei Mate 70R drží v této oblasti? A software? Huawei už delší dobu spolehá na svůj vlastní operační systém. Jedná se o vlastní operační systém Huawei, který se neustále vyvíjí a rozšiřuje svůj ekosystém. Co se týče konektivity, telefon podporuje 5G sítě, Wi-Fi 6, Bluetooth 5.3, NFC a USB-C ve verzi 3.1 generace 1. Poslední bod je důležitý pro rychlé přenosy dat a připojení externích zařízení. Zdá se, že Huawei se snaží držet krok s nejnovějšími standardy. A co odolnost a design? Designově se drží současných trendů s plochými hranami a poměrně tenkým profilem, konkrétně 6.9 mm, což je působivé vzhledem k velikosti baterie. Telefon má také hodnocení IP68, což znamená odolnost proti prachu a vodě, což je dnes prakticky standard pro vlajkové lodě. Dostupný bude v černé, bílé a zelené barvě.

Díky za takový podrobný přehled, Alfrede. Huawei Mate 70R vypadá jako velmi konkurenceschopný model s robustními specifikacemi. Teď se ale posuňme od spotřební elektroniky k něčemu mnohem většímu, k infrastruktuře a umělé inteligenci. Google totiž oznámil významné novinky v oblasti svých AI akcelerátorů a procesorů. Představil novou generaci svých TPU, nazvanou Ironwood, a také své první procesory založené na architektuře ARM pro datová centra, které pojmenoval Axion. Tyto novinky jsou reakcí na obrovský nárůst poptávky po výpočetním výkonu pro AI inference.

Zmínil jsi AI inference. Můžeš to prosím našim posluchačům blíže vysvětlit? Jistě. V oblasti umělé inteligence se obvykle rozlišují dvě fáze – trénování a inference. Zde je obrovské množství dat, což vyžaduje extrémně vysoký výpočetní výkon po dlouhou dobu. Inference je pak fáze, kdy již natrénovaný model používáme pro konkrétní úkoly, například pro generování textu v chatbotu, rozpoznávání obrázků nebo doporučování produktů. Inference je sice méně náročná než trénování, ale její objem neustále roste, protože stále více aplikací využívá AI a právě na tuto fázi se zaměřují nové Ironwood TPU.

Ironwood TPU jsou navrženy specificky pro inference. Google uvádí, že jsou postaveny na flexibilní, otevřené architektuře, což je zajímavé prohlášení. Jejich hlavním lákadlem je údajně až trojnásobný nárůst výkonu na dolar ve srovnání s předchozí generací inferenčních TPU. To je významné, protože nákladová efektivita je u cloudových služeb klíčová. Dále je důležitá jejich škálovatelnost. Mohou být spárovány se stovkami dalších, což umožňuje zvládnout obrovské inferenční zátěže, které jsou typické pro generativní AI, chatboty, vyhledávání nebo personalizované doporučovací systémy.

Trojnásobný výkon na dolar zní velmi působivě. A co ty procesory Axion? Google se tak připojuje k dalším gigantům, jako je AWS s Gravitonem, kteří vyvíjejí vlastní čipy. Axion procesory jsou první vlastní CPU od Google založené na architektuře ARM určené pro datová centra. A dokonce nabízejí o 60 % lepší výkon než srovnatelné ARM instance v jiných cloudech. Navíc jsou o 50 % energeticky účinnější. Amin Vahdat, viceprezident a generální manažer infrastruktury Google Cloud, zdůraznil, že klíčem je škálovatelnost a nákladová efektivita, zejména s rostoucí poptávkou po AI.

Dostupnost těchto Axion procesorů se očekává příští rok, tedy v roce 2026. V podstatě se Google snaží získat větší kontrolu nad svým hardwarem, optimalizovat ho pro své specifické pracovní zátěže a zároveň nabídnout konkurenční výhodu v oblasti ceny a výkonu. To je logický krok v dnešním vysoce konkurenčním prostředí cloudových služeb. Optimalizace hardwaru pro konkrétní software a služby je cestou, kterou se vydává stále více velkých technologických firem. Tyto investice do vlastního křemíku jsou obrovské, ale jak se zdá, nutné pro udržení konkurenceschopnosti v AI závodě.

Ach ano, to je zpráva, která opravdu zaujala. 6. listopadu 2025 Sam Altman, generální ředitel OpenAI, uvedl, že jejich roční opakující se příjmy, tedy ARR, dosáhly ohromných 20 miliard dolarů. A to je teprve začátek. Dále prozradil, že OpenAI se zavázala k investicím ve výši přibližně 1 bilionu 400 miliard dolarů do datových center v příštích pěti letech.

20 miliard dolarů v ARR je samo o sobě šokující číslo, ukazující, jak rychle se OpenAI rozrostla díky přijetí jejich technologií podniky a vývoji nových produktů. Ale ten 1 bilion 400 miliard dolarů na datová centra, to je skutečně bezprecedentní. Proč tak závratná částka, Alfrede? Co to obnáší?

Sam Altman naznačil, že budování infrastruktury pro skutečně pokročilé AI modely a zejména pro dosažení umělé obecné inteligence, AGI, vyžaduje naprosto monumentální investice. Ta částka zahrnuje nákup čipů, výstavbu nových datových center a co je neméně důležité, řešení obrovských energetických nároků. Provoz takového množství výpočetního výkonu bude vyžadovat nové udržitelné zdroje energie a dramatické zlepšení energetických sítí. Jde o snahu zajistit, aby OpenAI měla dostatečné zdroje pro své ambiciózní plány na desítky let dopředu.

Takže nejde jen o procesory, ale i o celé ekosystémy. Jednal se Altman s jinými technologickými giganty, například z hlediska investic do infrastruktury, protože bilion dolarů za pět let to je mnohem více, než co investují typičtí cloudoví provideři nebo výrobci čipů. Altman explicitně zdůraznil, že AI je zásadně odlišná a vyžaduje celé nové paradigma výpočetní techniky. Tyto investice daleko přesahují běžné infrastrukturní rozpočty firem jako Amazon, Microsoft nebo Google, které investují desítky miliard ročně, nikoli stovky miliard ročně do infrastruktury. To naznačuje, že OpenAI se v podstatě stává nejen softwarovou, ale i obrovskou infrastrukturní společností.

Takové závazky znamenají hluboká partnerství s výrobci čipů, energetickými společnostmi a staviteli datových center. Jednak to ukazuje na obrovskou důvěru OpenAI v budoucnost a ziskovost AGI, ale také to podtrhuje, jak extrémně kapitálově náročné bude budování budoucích AI systémů. Takové investice efektivně cementují pozici OpenAI jako jednoho z předních, ne-li vedoucího, hráče v oblasti AGI. Je to investice do budování základu pro desetiletí AI inovací a zároveň ukázka, jaké výzvy nás čekají v oblasti dodavatelských řetězců čipů a globální energetické infrastruktury. Tyto finance dávají OpenAI obrovský náskok, ale zároveň na ně kladou nesmírnou zodpovědnost. Doufejme, že tyto investice povedou k bezpečnému a prospěšnému rozvoji AI pro celé lidstvo.

A teď se od Země a jejích datových center přesuneme na oběžnou dráhu. Zprávy o čínských astronautech, kteří uvízli na své vesmírné stanici, jsou poměrně znepokojivé. To je dramatická situace. Co přesně způsobilo to poškození a jaké jsou rizika pro astronauty?

I malé fragmenty, pohybující se obrovskou rychlostí, mohou způsobit katastrofální poškození vesmírných lodí. V tomto případě byl jejich Shenzhou 17 poškozen natolik, že se stal nepoužitelným pro bezpečný návrat. Riziko pro astronauty je dvojí. Jednak jsou uvězněni na stanici a čekají na záchranu, která potrvá týdny. Čína připravuje nouzový start Shenzhou 18, ale to je složitý proces. Vesmírné smetí a jeho oběžná dráha se časem degradují, což zvyšuje pravděpodobnost nekontrolovaného vstupu do atmosféry.

Vesmírné smetí je stále větším problémem. Hovoří se o takzvaném Kesslerově syndromu. Můžeš to prosím našim posluchačům vysvětlit? To by vedlo k řetězové reakci, která by z oběžné dráhy učinila nebezpečné místo pro satelity a lidské vesmírné lety na mnoho desetiletí, ne-li staletí. Celkový objem vesmírného smetí se odhaduje na tisíce tun a jeho počet stále roste s každým startem, každým testem protisatelitních zbraní a každým selháním.

To zní jako velmi vážná hrozba pro naši budoucí vesmírnou aktivitu. Existují nějaká řešení tohoto problému? Zmíněná raketa Long March 5D je mimochodem notoricky známá svými nekontrolovanými vstupy do atmosféry a podtrhuje naléhavost problému. I ty nejmenší těžkosledovatelné fragmenty mohou být smrtelné pro vesmírné lodě. Tato zpráva je jasnou připomínkou rizik spojených s naším rostoucím využíváním vesmíru a naléhavé potřeby globální strategie pro správu vesmírného smetí. Je to paradoxní, že zatímco se snažíme prozkoumávat vesmír a budovat tam infrastrukturu, zároveň ho znečišťujeme.

A to je role umělé inteligence v budoucích vesmírných misích. China Daily nedávno publikovala článek o tom, jakou roli bude hrát AI v lunárním průzkumu a dalších vesmírných projektech. Jednou z nejdůležitějších rolí je autonomní navigace a kontrola. Pro sondy, rovery a budoucí lidské habitaty je

Je klíčové snížit závislost na pozemní kontrole, která je zpožděná kvůli vzdálenosti. AI umožní rozhodování v reálném čase, což je zásadní pro bezpečnou a efektivní operaci v neznámém a měnícím se prostředí. AI může tato data rychle zpracovávat, identifikovat anomálie, korelovat vzorce a urychlit vědecké objevy. S tolika daty by ruční analýza byla neudržitelná.

A co se týče řízení zdrojů pro lidské osídlení? Správa zdrojů je další kritická oblast. AI může optimalizovat spotřebu energie, vody a kyslíku v lunárních základnách. Může také provádět prediktivní údržbu systémů, předvídat poruchy a navrhovat preventivní opatření. A to je životně důležité pro dlouhodobé mise, kde každá kapka vody a každý watt energie mají cenu zlata.

A nemůžeme zapomenout na robotiku, která je s AI neodmyslitelně spojená. Robotika a automatizace bude stěžejní. Roboti pohánění AI budou moci provádět stavbu, údržbu a nebezpečné úkoly, jako je těžba zdrojů, například zpracování lunárního regolitu pro získání vody nebo stavebních materiálů. Tím se snižuje riziko pro lidské astronauty a zvyšuje se efektivita.

Věřím, že AI bude mít také velký vliv na plánování celých misí. Plánování a optimalizace misí je další klíčová role. AI může zpracovávat složité scénáře misí, plánovat trasy pro rovery a posádky, hodnotit rizika a vytvářet adaptivní plány, které se dokážou přizpůsobit neočekávaným událostem v reálném čase.

Vylepší se i komunikace. AI může zlepšit zpracování signálů, opravy chyb a dokonce i autonomní správu komunikačních relé s pozemní kontrolou a mezi vesmírnými plavidly.

A co interakce mezi člověkem a AI? Pro astronauty by mohla být AI cenným pomocníkem, že? Interakce člověka s AI bude zásadní. AI asistenti mohou monitorovat zdraví astronautů, poskytovat jim informace v reálném čase, asistovat při vědeckých experimentech a dokonce i pomáhat s emocionální podporou v izolovaném prostředí.

Celkovým cílem je vytvořit udržitelnou lidskou přítomnost na Měsíci a dále ve vesmíru a AI je pro dosažení tohoto cíle naprosto nezbytná. Čína se svými ambiciózními vesmírnými programy, včetně misí Chang'e a plánu na mezinárodní lunární výzkumnou stanici, do těchto technologií masivně investuje.

Je fascinující sledovat, jak se AI stává nepostradatelnou součástí tolika různých odvětví, od mobilních telefonů přes cloudovou infrastrukturu až po průzkum vesmíru. Dnešní zprávy nám ukázaly obrovský potenciál, ale také obrovské výzvy, kterým čelíme. Od technologických skoků, jako je Huawei Mate 70R a nové čipy od Googlu, přes bilionové investice do AGI, až po kritické otázky bezpečnosti ve vesmíru a roli AI v našich budoucích ambicích. Byl to velmi produktivní a poučný rozhovor. Vidíme, že technologie se posouvají kupředu neuvěřitelným tempem a s tím přichází jak obrovské příležitosti, a to jak technicky, tak i na úrovni globální spolupráce.

Díky, že posloucháte podcast Kde skončí zítřek. Nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. Podpořit a sledovat nás lze na Substacku, všech sociálních sítích i na webu www.aipokusi.cz.

Krátké upozornění. Tento podcast vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Z tohoto důvodu může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.