GPT-5.4 a AI agenti: Budoucnost technologií a nový MacBook Neo

Přepis epizody

Vítejte u 73. epizody podcastu Kde skončí zítřek. Sponzorem tohoto podcastu je firma Raw Future s.r.o., která pořádá workshopy, přednášky a webináře o umělé inteligenci. Rozhodně doporučujeme některý z nich navštívit a své schopnosti posunout mnohem dál. Umělá inteligence vám práci nevezme, ale někdo, kdo ji dokonale ovládá, vám ji vzít může ještě dnes.

Dnes máme na stole tři velká témata, která hýbou technologickým světem. Začneme u OpenAI a jejich nového modelu GPT 5.4, pak se podíváme na nepříjemnou žalobu na Metu kvůli jejich chytrým brýlím a nakonec rozebereme nový MacBook Neo, který se snaží redefinovat vstupní úroveň přenosných počítačů od Apple.

Martine, začněme u OpenAI. Ta zpráva je komplexní, protože OpenAI tentokrát nevydala jen jeden model, ale celou rodinu verzí postavených na architektuře 5.4. Máme tu standardní verzi, pak verzi Thinking, která je zaměřená na uvažování a komplexní logické úlohy, a nakonec verzi optimalizovanou pro vysoký výkon. Co mne ale jako analytika zaujalo nejvíce, je velikost kontextového okna. 1 milion tokenů, to je zatím nejvíce, co kdy OpenAI u svých modelů nabídla. Pro srovnání, předchozí modely měly běžně 128 tisíc tokenů. Tento nárůst na 1 milion znamená, že model dokáže v jedné operaci zpracovat přibližně 750 tisíc slov.

Je to tak, ale nejde jen o tu kapacitu. OpenAI se tentokrát soustředila na efektivitu tokenů. Tvrdí, že model 5.4 dokáže řešit stejné problémy jako jeho předchůdci, ale spotřebuje k tomu výrazně méně tokenů. To má přímý dopad na rychlost odezvy a samozřejmě i na náklady pro vývojáře, kteří využívají jejich API.

Pokud se podíváme na konkrétní čísla a benchmarky, tak model dosáhl vysokých výsledků v testech OS World Verified a WebArena Verified. To jsou testy zaměřené na to, jak umělá inteligence dokáže reálně ovládat počítačové rozhraní a webové prohlížeče. V testu OS World Verified dosáhl model 5.4 úspěšnosti 48.2 %, což je o 15 % více než u předchozí verze. Velmi zajímavý je výsledek v testu GDPVAL, což je interní test OpenAI pro úkoly spojené se znalostní prací. Tam model 5.4 získal 83 %, což je historické maximum. A pak je tu benchmark Apex Agents od společnosti Mercor. Ten se zaměřuje na profesionální dovednosti v oblasti práva a financí. Brandon Foody, šéf Mercoru, uvedl, že model exceluje v tvorbě dlouhodobých výstupů, jako jsou prezentace, finanční modely nebo hloubkové právní analýzy. Konkrétně v oblasti finančního modelování se model zlepšil o 21 % v přesnosti výpočtu složeného úročení a predikcích cashflow. To zní jako vhodný nástroj pro korporátní sféru.

Ale co halucinace? To je věčné téma u všech velkých jazykových modelů. Podařilo se jim s tím pohnout? Ano, a ta čísla vypadají slibně. OpenAI uvádí, že model 5.4 je o 33 % méně náchylný k chybám v jednotlivých tvrzeních ve srovnání s verzí 5.2. Pokud se podíváme na celkové odpovědi, tam je pravděpodobnost chyby nižší o 18 %. Pořád to není nula, ale ten posun v přesnosti je u této generace patrný.

Ještě bych zmínil jednu technickou novinku v API a tou je Tool Search. Tato funkce řeší jeden z největších problémů při integraci AI do složitých systémů. Tool Search? To zní jako vyhledávání nástrojů. Jak to funguje v praxi? Doteď to fungovalo tak, že když jste chtěli, aby model používal externí nástroje, museli jste v systémovém promptu definovat všechny dostupné nástroje najednou, předtím, než model vůbec začal odpovídat. Nový systém Tool Search umožňuje modelu vyhledávat definice nástrojů až v momentě, kdy je skutečně potřebuje. To dramaticky zrychluje a zlevňuje dotazy v systémech, které mají k dispozici stovky nebo tisíce různých funkcí. V testovacím prostředí s desetitisíci nástroji se latence snížila o 64 % a náklady na tokeny klesly o 79 %.

Martine, ještě mne zaujala ta zmínka o bezpečnosti a takzvaném chain of thought, tedy řetězci myšlenek. OpenAI prý zavedla nové hodnocení, aby zjistila, jestli model nelže o tom, jak přemýšlí. To je velmi důležitý bod. Bezpečnostní experti se dlouho obávali, že modely, které zobrazují svůj proces uvažování, by nás mohly klamat. Tedy, že by v tom skrytém myšlenkovém procesu mohly plánovat něco jiného, než co prezentují uživateli. Tento jev se nazývá sykofancy nebo strategické klamání. Testy u GPT 5.4, konkrétně u verze Thinking, ale ukazují, že klamání je u tohoto modelu méně pravděpodobné. OpenAI použila metriku věrnosti řetězce myšlenek, kde model dosáhl skóre 0.92 z jedné možné. Zdá se, že model zatím postrádá schopnost efektivně skrývat své skutečné uvažování a je stále funkčním bezpečnostním nástrojem.

Takže GPT 5.4 je výkonnější, levnější a bezpečnější. Ale teď k něčemu méně pozitivnímu. Meta má na krku hromadnou žalobu kvůli svým chytrým brýlím Ray-Ban Meta. A ty detaily jsou, upřímně řečeno, dost znepokojivé. Je to střet mezi technologickým pokrokem a soukromím. Žaloba byla podána v USA poté, co švédské noviny Aftonbladet odhalili, že tyto věci jsou nechráněné a že soukromí je priorita. Dokonce tvrdili, že obličeje na záběrech rozmazávají. To sice tvrdili, ale zdroje z vyšetřování uvádějí, že to rozmazávání nefungovalo konzistentně. Algoritmus pro anonimizaci selhával v 25 % případů, zejména při špatném osvětlení nebo když byl objekt v pohybu.

Žalobci, jako je Gina Bartone z New Jersey a Matteo Canu z Kalifornie, tvrdí, že Meta porušila zákony o ochraně soukromí a dopustila se klamavé reklamy. Brýle byly totiž propagovány hesly jako „pod vaší kontrolou“. Zákazníci pak logicky nepředpokládali, že jejich nejintimnější chvíle budou analyzovat lidé na druhém konci světa za mzdu 2 dolary na hodinu. Kolik lidí tyto brýle vlastně používá? Máme nějakou představu o rozsahu? Ta čísla jsou vysoká. Jen v roce 2025 si tyto chytré brýle koupilo přes 7 milionů lidí. To je obrovský nárůst oproti první generaci. A problém je v tom, že data z těchto brýlí tečou do datového potrubí. Klasické drobné písmo v podmínkách, které nikdo nečte. Meta k tomu vydala nějaké oficiální prohlášení? Meta sice tvrdí, že podniká kroky k filtraci dat, které dokážou detekovat a ochraně identity. Ale žaloba naznačuje, že tyto kroky jsou nedostatečné a že dochází k ukládání metadat o poloze a čase pořízení snímků bez vědomí uživatele.

Je to zajímavý paradox. Na jedné straně chceme chytré asistenty, kteří vidí svět našima očima, na druhé straně je to obrovské riziko. Už se dokonce objevily aplikace, které dokážou detekovat, jestli někdo v okolí nemá tyto brýle nasazené pomocí analýzy Bluetooth signálu. Říká se tomu nechtěné sledování. A ten tlak regulátorů roste. Britský úřad pro informace, tedy ICO, už začal celou věc prošetřovat. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví soudy v Evropě i v USA. Clarkson Law Firm, která žalobce zastupuje, už v minulosti podala žaloby na Apple, Google i OpenAI. Takže to nejsou žádní nováčci. Požadují odškodné ve výši pěti miliard dolarů a okamžité zastavení praktik lidské kontroly bez explicitního souhlasu uživatele.

Uvidíme, jak se to vyvine. Pojďme teď k něčemu, co potěší fanoušky hardwaru. Apple představil MacBook Neo. Martine, ty jsi sledoval parametry. Je to skutečně ten levný MacBook, na který se tak dlouho čekalo? Vypadá to, že ano. Apple prolomil hranici 599 dolarů, respektive liber. U nás to bude samozřejmě o něco více kvůli daním. Odhaduji to na 15 000 korun. A18 Pro? To je přece čip z iPhone 16 Pro, ne? Správně. Apple se rozhodl využít efektivitu svých mobilních čipů pro vstupní model notebooku. Máme tu šestijádrové CPU se dvěma výkonnými a čtyřmi úspornými jádry, pětijádrové GPU a šestnáctijádrový Neural Engine, schopný provést 35 bilionů operací za sekundu. Celé je to chlazené pasivně, takže v tom není žádný ventilátor. MacBook Neo váží přibližně 1.23 kg a je jen o něco málo tlustší než MacBook Air. Konkrétně má tloušťku 11.5 mm.

Ano, běží na něm nový macOS Stayhoe, který je optimalizovaný právě pro čipy řady A. Displej je třináctipalcový Liquid Retina s rozlišením 2408x1506 pixelů a jasem 500 nitů. Zajímavé je, že nemá ten kontroverzní výřez, tedy notch. Webkamera s rozlišením 1080p je schovaná v o něco tlustším horním rámečku, který má 8 mm. Apple se tím vrací k tradičnějšímu designu, což mnoho uživatelů pravděpodobně ocení.

599 dolarů zní zajímavě, ale někde se muselo šetřit. Kde jsou ty kompromisy? Kompromisů je hned několik a jsou docela citelné. Za prvé, základní paměť je 8 GB unifikované paměti a nejde ji rozšířit ani při nákupu. To je v roce 2025 už na hraně, i když macOS Stayhoe má vylepšenou kompresi paměti. Úložiště začíná na 256 GB SSD. Další věcí jsou porty. Máme tu dvě USB-C, ale pozor, jedno podporuje rychlost USB 3, tedy 10 GB za sekundu, zatímco to druhé jen USB 2, což je 480 MB za sekundu. Zapomeňte na Thunderbolt 4. Také tu není MagSafe konektor pro nabíjení. Takže u základního modelu za 600 dolarů musím zadávat heslo ručně? To je docela Applovský přístup, ale na druhou stranu, pro studenty nebo na běžnou kancelářskou práci by to mohlo stačit.

Mne zaujaly tyto barvy: Silver, indigo, blush a citrus. Recenzenti, kteří měli možnost si ho osahat v Cupertinu, říkají, že ta barva je v kavárnách nepřehlédnutelná. Apple se tím evidentně snaží zacílit na mladší publikum a Gen Z. Zajímavým detailem je také trackpad. Není to ten haptický Force Touch.

trackpad, který známe z vyšších modelů od roku 2015, ale klasický mechanický, i když stále s podporou gest a multitouch. Reproduktory jsou ale překvapivě kvalitní, jsou čtyři, podporují prostorový zvuk Spatial Audio a Dolby Atmos. A k radosti mnoha lidí zůstal zachován i 3.5mm jack na sluchátka.

Když to srovnáš s Macbookem Air, který má čip M2, dává Neo smysl? Ta hranice je teď jasně daná. Pokud potřebujete počítač na psaní textů, prohlížení webu, sledování filmů a základní úpravu fotek, Neo je víc než dostatečný. Čip A18 Pro má v single core výkonu v benchmarku Geekbench 6 výsledky kolem 3500 bodů, což je srovnatelné s čipem M2. Pokud ale plánujete střih videa ve 4K, práci s velkými objemy dat, nebo potřebujete víc paměti a rychlejší porty pro externí disky, Macbook Air je stále lepší volbou.

Takže i ten levný Macbook Neo s čipem z iPhonu bude schopen plynule obsluhovat tyhle pokročilé AI modely? Určitě. Čip A18 Pro má velmi silný Neural Engine, který je přímo navržený pro úkoly spojené s umělou inteligencí.

Díky, že posloucháte podcast Kde skončí zítřek, nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. www.rawfuture.cz

Krátké upozornění. Tento podcast vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Navzdory snaze o dokonalost může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.