84 % lidí nepoužívá AI a konec Tima Cooka | Podcast o technologiích

Přepis epizody

Uplynulo více času, než jsme měli původně v plánu, protože do toho vstoupila nějaká nemoc a cestování, ale jsme tu zase s Richardem u dalšího podcastu, naší třetí epizody, která bude zítra živě, a máme pro vás zase spoustu novinek, protože za ty tři až čtyři týdny se událo strašně moc. Čau Richarde. Čau Martine. Jdeme na to. Čím začneme? Je toho opravdu hodně. Možná bychom mohli dát na začátek něco jiného než LLM modely, protože u toho se pak zdržíme, jelikož těch nových verzí je opravdu mnoho.

Největší zpráva, která v poslední době byla, je, že Tim Cook končí jako šéf Applu. Z tisíce lidí 840 nikdy ještě AI nepoužilo. Odhalili ve Firefoxu 271 chyb. Vydává různé zvuky, a když ho poplácáváte, tak to vydává různé libé a nelibé zvuky, jako když poplácáváte cokoliv.

Zase jsme u Applu a zase jsme u toho, že někdo končí. Tim Cook neodchází kvůli tomu, že by musel, ale spíše už po těch, nevím, pětadvaceti letech, nebo kolik let tam byl. Jo, asi jo. Je to docela dlouho. Má za sebou docela dost úspěchů. Takže si myslím, že určitě to byl úspěšný šéf. A spíše je otázka, proč přichází ta změna, respektive proč zrovna ten člověk, který na tu pozici nastupuje: John Ternus.

John Ternus je takový hardwarový specialista. Začal s Apple Cinema Displayem a pokračoval přes různé další appleovské vychytávky, včetně těch jejich chytrých brýlí a hlavně přechodu na Apple Silicon procesory. Mám celkem radost, že tento člověk to má převzít a pokračovat v tom, protože Apple Silicon je za mě super technologické řešení a ty procesory určitě skvěle fungují, tak doufám, že to bude dál posouvat. On taky za těch pětadvacet let, co tam už v Applu je, předvedl, že si takovouhle pozici zaslouží.

Taky má za sebou butterfly klávesnici. Butterfly klávesnici, to nebyl úplně skvělý produkt. Ještě mi tam leží starý notebook, který ji má, a nepodařilo se mi ho tehdy včas vyreklamovat, když to stahovali, takže pár kláves nefunguje úplně ideálně. A i ten jeho Touch Bar, že? To je taková věc, kterou chvilku používali, chvilku nepoužívali, chvilku zkoušeli nasadit. Já třeba u toho jsem velmi zklamaný, že se to nepodařilo. Měl jsi to někdy? Já to mám a tady to mám pořád. Na těch novějších už není a mně to přišlo úplně skvělé. Takže jsem se to vlastně nikdy nenaučil pořádně používat. Taky jsem to na tom ještě intelovském nějakém i7 měl, ale používal jsem to jenom v nějakých minoritních případech. Něčeho na takové ty klasické zvuky, na které člověk má klávesy, nebo na nějaké jiné funkce. Nepoužíval jsem to vlastně tak, jak si to představovali v rámci nějakých speciálních funkcí v těch aplikacích. Ona ta adopce toho taky nebyla úplně vysoká. Ani ty aplikace, než s tím přišly, než se to objevilo, ne všechny ty stroje to měly. A hlavně se to neobjevilo na klávesnicích stolních počítačů. To je asi problém. Což pro to profesionální použití, abys to mohl používat v profesionálních nástrojích. Těžko říct.

Pojďme se vrátit k tomu Johnu Ternusovi. Co teda dál? Proč on? Kam vlastně bude Apple směřovat? Myslím si, že musí hlavně vyřešit jejich nedostatečnou implementaci AI. To bude první jeho zářez, se kterým musí nejspíš nějak pohnout. Ale to vypadá, že to vyřeší minimálně teď provizorně s Googlem a pak se uvidí.

Já jsem nad tím přemýšlel. Určitě jsem velmi rád, že tam je člověk, který vidí ten hardware jako důležitou součást. Pořád vznikají zajímavé věci, které neuhnou z toho svého směru. To pro mě je taková jistota. U AI těžko říct, kterým směrem by se ten Apple měl vydat. Já od něj neočekávám to, že přijde s něčím typu Claude, ale že se budou možná více zaměřovat na Siri, aby byla skutečně asistentem, což není úplně AI.

Je to otázka. Určitě člověk od nich očekává propracovanou Siri, ale to už očekáváme roky, že se nic neděje, ale teď teda nejspíš to konečně zlomí skrz Gemini a ta Siri začne fungovat snad, jak jsme si od začátku představovali, že by fungovat mohla. Na druhou stranu si myslím, že ta umělá inteligence bude daleko více prorůstat do těch funkcí operačního systému jako takového. Takže zase, že by se na to mohli úplně vykašlat a třeba to využívat ve smyslu toho, že platíme jiné firmě za jejich dokonalé modely a sami je nemáme, to si myslím, že taky úplně nebude možné.

Já si myslím, že Siri nebude nikdy taková ta, že jí řekneš naprogramuj mi něco, že to bude fungovat jako asistent, ale ve finále si vlastně myslím, nebo byl bych docela rád, kdyby Apple šel tím směrem, ne Vellum. Je to aplikace, která je zatím do telefonu, ale v podstatě jde o to, že si programuješ vlastní widgety. Že si tam uděláš widget, který dělá nějaký ladderboard kamarádů, nebo si uděláš vlastní widget na počasí, nebo si uděláš widget, který tě má učit angličtinu, ale vlastně jsi stále v rámci té aplikace. A zároveň ty widgety můžeš sdílet, jinak je to normálně, že napíšeš, vykóduješ všechno, ale můžeš je sdílet, můžeš si upravovat cizí, ale takový ten úplně otevřený systém, který ti umožní cokoliv od Applu, nečekám. Vlastně ani nevím, jestli bych chtěl.

Já nemyslím otevřený systém a vůbec ani nemyslím na nějaké Vellum kódování a programování. Spíše mám pocit, že by se měli snažit to zařízení posouvat dál a dál v nějaké schopnosti, jak to s tím uživatelem bude komunikovat. A co to všechno skrz ten ekosystém bude schopné pro něj vyhodnocovat. Když si vezmeme, že ta umělá inteligence uvidí do tvých dokumentů, do tvých věcí, které máš v rámci iCloudu ve všech zařízeních, tak teď to dělá Claude nebo ChatGPT a ta umělá inteligence je schopná si tě personalizovat dokonale a odpovídat na základě tvých dat. Tak si myslím, že v těch Apple zařízeních, která ten výpočetní výkon

Všech těch telefonů, nejen u Apple se to takhle posouvá postupně, postupně, ale s ničím průlomovým nikdo nepřišel. Telefony jsou vlastně už pořád stejné. To je hotový produkt, jako notebook, zvětší se rozlišení. Ale třeba opravdu v rámci těch brýlí nebo nějakých rozšíření reality nebo chytrých sluchátek si myslím, že tady jsou potenciálně věci, které stojí za to implementovat a doručit je uživatelům, tak třeba pod novým vedením se pustí do nějakých dalších zajímavých a odvážnějších věcí.

Ale já pořád čekám na novou Apple TV. To už taky čekáš dlouho. To už čekám hodně dlouho, ale pro mě to je super zařízení, které chci a byl bych rád, kdyby se na něm dalo trošku rozumněji, třeba hrát. Ale to je takový, to je vlastně taky staromódní přístup. Tu krabičku toho chtějí vidět u té televize.

A přitom to budeš mít na tom novém telefonu, to budeš zrcadlit, že? Abys nemusel mít tu další krabičku, protože ta chytrá domácnost pojede z reproduktoru. Je to tak. Je to tak. Vlastně, když se nad tím zamyslíš do detailu, tak ta Apple TV je úplně zbytná krabička. Je. Protože chytrá domácnost může být z reproduktoru, reproduktor nenahradíš, kdežto tohle může být v jiném zařízení. Nebo to může být ten reproduktor, ve kterém může být ta Apple TV zabudovaná a může to být propojeno s televizí.

Ale o nějakém zařízení, které bude centrum té chytré domácnosti, jako iPad na topení a kamery, tak se spekuluje už dlouho. Já si třeba celou dobu myslím, že to nepřijde s displejem. Že to bude hub, prachobyčejný. A možná ne, možná se spletu, ale... V momentě, kdy ta Siri bude skvěle fungovat, tak opravdu je daleko pohodlnější mít doma něco, na co promlouváš, než vytahovat z kapsy telefon a něco tam cvakat.

Jenom jsem chtěl říct, že ta Apple TV tak funguje jako centrum domácnosti. Ale to, že ti vlastně trčí z televize, není vůbec nutné, aby trčela z televize. Já to mám spojené s tím, že ještě k tomu mám ten pocit, že si na tom chci spustit tu hru, nebo si na tom chci spustit i ten film, ale... Jasné. Ale přijde mi to jako hrozně nevyužitá příležitost. Udělat z toho herní zařízení.

A ještě, když jsme u toho Apple, tak se teď zaznamenalo, když letěla Artemis 2 k Měsíci, tam ty iPhony dost akcentovaly. Tak to jsem vůbec nezaregistroval. Tak bylo spoustu takových komentářů k tomu, že product placementu v Artemis 2 proběhlo nějak podezřele moc, aniž by to NASA přiznávala, včetně nějaké Nutelly a podobných věcí. A samozřejmě, když letěli kolem Měsíce, tak se začalo fotit iPhony Měsíc. Tu fotku jsem zaregistroval, ale nezaregistroval jsem, že by z toho byl nějaký hejt? Hejt z toho nebyl, komentář od Samsungu, který jim napsal, že si měli vzít s sebou na Artemis 2 i Samsung, protože fotí lépe. A samotná NASA, ne Apple, ale samotná NASA se postavila za Apple a odepsali jim na Twitteru, že jejich telefon Samsung má přece dvěstěnásobný zoom, tak si ten Měsíc můžou nafotit ze Země. OK. Tak to je vtipné. Já si pamatuju, ale teď nevím, jestli to byl Samsung nebo nějaký jiný telefon, který když si zaostřil na jakoukoliv bílou tečku, tak tam dokreslil Měsíc. Tak tam dokreslil Měsíc, ale myslím si, že to byl Samsung. Ne, já jsem zaregistroval akorát, že měli problém se záchodem, což mi přišlo... Se záchodem a s Outlookem, myslím. Ne, ten záchod mi přišel nejhorší. Ale myslím si, že záchod se podařilo vyřešit a Outlook, ne? Minimálně rychlejší než vyřešení problému od Microsoftu. Asi jo.

A když se posuneme na další novinky, tak velká smršť tady byla v LLM modelech, kde každá z velkých firem nám nachystala nějakou novinku. Takže ve výsledku, když to vezmu letem světem, tak máme tu GPT-5.5. Máme tu nový DeepSeek verze 4, máme tu Claude Opus 4.7 a máme tu Mews Spark a plus mnoho dalších, protože i ty menší modely, které jedou lokálně, tak se různě inovují a máme tu nové verze, takže třeba Kimi 2.6 a tak dále. Myslím si, že se to všechno strašně akceleruje, takže těch modelů hrozně přibývá. Já jsem jeden den otevřel LinkedIn a viděl jsem samá čísílka, která lidi postovali, že 5.7, 4.7, 15.9 a byl jsem z toho dost matený, pak jsem se v tom trošku zorientoval, ale je to fakt hrozně rychlé.

Když si to vezmeš v rámci jednoho dne, máme DeepSeek 4, je to super, hurá, je to nejlepší. Za půl hodiny máme GPT-5.5, je to nejlepší. Už máte GPT, nemáte dobrý, už mám taky dobrý, super, všichni fungují a do toho se přidal Anthropic. Je to fakt smršť a je to hrozně rychlé.

Ta GPT-5.5 by měla být více zaměřená na AI asistenty a na nějaké programování a reasoning, takže samozřejmě vydali spoustu benchmarků, kde ukazují, o co je to lepší než konkurence. Stejně tak ten DeepSeek verze 4, který pořád zůstává open source a co je na něm hodně zajímavé je, že neběží na čipech NVIDIA, ale běží na Huawei, takže už se to kompletně uzavřelo do nějaké čínské infrastruktury a ukazují, že do budoucna určitě chtějí být konkurenceschopní. Když tady ten nový DeepSeek v té verzi 4 nedosahuje úplně kvalit nějakých těch velkých modelů, jako je Anthropic Claude nebo GPT, tak už teď říkají, že jsou třeba 3 až 6 měsíců pozadu, což mi přijde, že není moc.

Zároveň se kolem toho všeho, teď nemyslím úplně DeepSeek, ale veškeré čínské AI, strhává teď velká show i politická, kde všichni z Ameriky křičí, že oni vykrádají americké know-how a trénují nebo vlastně trénují úplně stejně ty čínské modely na základě toho, co jim vykradou v Americe. Jasně. Takže zase klasická kontroverze a Čína samozřejmě všechno odmítá.

Nicméně ten DeepSeek verze 4, který si můžete jednoduše vyzkoušet přes aplikaci v iPhonu nebo přes nějaké API, tak mi přišel docela schopný, něco jsem na tom testoval trošičku a ty odpovědi nebyly vůbec špatné. A jenom tak pro představu, oni spustili vlastně verzi Pro a verzi Flash. Ta verze Pro má 1,6 bilionu parametrů, kdežto Flash má 284 miliard. Ale u té verze Pro, která je rozhodně použitelná minimálně na nějaké jednodušší agentní systémy nebo jednodušší programování, tak ten API vstup je 1,74 dolarů a výstup 3,48 dolarů.

To je velký rozdíl proti... To máš desetinu. To je fakt velký rozdíl. Když tady se posunu, tady někde mám napsané ty ceny na API na GPT-5.5 a tam je u té úplně nejlepší verze GPT-5.5 Pro, kterou asi nikdo nebude ochotný používat masově, tak je vstup 30 dolarů a výstup 180 dolarů. Ta cena letí úplně do výšek.

My jsme se o tom před chvílí bavili, že já vlastně na Vibe Coding používám Anthropic modely Opus. 4.5, 4.6 jsem používal přes GitHub Copilot a tam vždycky oni mají nastavena nějaká cenová pravidla těch modelů a když máš model, který je dražší, tak ti tam napíšou nějaký násobek té ceny. Takže některé modely mají třeba krát 1,5, některé mají krát 2 a Opus 4.6 měla krát 3 a už tak to bylo drahé. Teď jsem byl 14 dní pryč a stejně jsem tam pro Vibe Coding nějakých 250 dolarů za ten měsíc, i když jsem na tom nic moc nedělal. A teď s tím příchodem té 4.7, oni tu cenu posunuli na krát 7,5, takže vícenásobně. To už je na nějaké hraní jenom tak docela drahé, pokud to nevyužíváš opravdu k práci a máš to fakt jenom...

Přijde mi to, že už se to fakt posouvá do takových cenových hladin, kde už opravdu to buď nahradí programátora ve smyslu toho, že místo programátora platím AI a nějakým způsobem mi to dává cenu, dává mi to smysl. A když si chci s něčím hrát, tak holt už přemýšlím nad tím, kde na jaký use case bych mohl přejít na nějaké lokální modely a něco řešit bezplatně ze svého hardwaru, než abych neustále platil za nějaké toky.

Já to beru tak, že každý koníček něco stojí. Když někdo sbírá vláčky a koupí si lokomotivu za... Teď jsem to právě řešil s kamarádem, že si koupí lokomotivu za 9 000 Kč, která je 15 cm velká, tak jo, ale je to drahé. Je to, je to fakt drahé. Tam spíš... Já jsem nad tím

Přemýšlím, mám takovou výzvu, že bych všechny ty svoje věci, co v umělé inteligenci dělám, se pokusil částečně zoptimalizovat, co se týká využití nějakých předplatných API a posunul některé věci do lokálních modelů. Jak jsme se bavili třeba o té aplikaci Whisper, respektive Whisper Flow a její náhrada Handy, která běží na přepis řeči do textu lokálně, z lokálního modelu, nemusí za to nic platit, současné počítače to běžně zvládají, tak takovýmto způsobem. Teď jsem tam začal zrovna stavět něco, co by mi třeba mohlo nahradit opačný problém, kdy potřebuji převádět text do audia, protože už ty modely, které mají třeba 2 GB, tak tu češtinu celkem zvládají, jenom je potřeba jim ten text více předchystat, aby všechno dobře vyslovily. Tak jsem si říkal, že v určitých případech bych to mohl tak škálovat a nevyužívat na všechno předražené věci, které už stojí hodně peněz.

Tam ještě dochází vlastně k tomu, že oni různě ořezávají ta předplatná, takže pokud si člověk platí u Anthropicu nějaký základ dvaceti dolarů, tak na tom může asi fungovat, jako jsme fungovali před dvěma lety na chatu GPT. Ale jakmile, mně přijde úplně skvělé, že tam dávají všechny ty nové funkce, co-work skvělý, code-code skvělý, všechno to funguje hrozně dobře a je to super použitelné v praxi, spoustu případů použití. Ale opravdu člověk, aby si platil minimálně sto dolarů měsíčně, a není to potom pro běžné uživatele podle mě tak dostupné a každý se toho lekne, protože zároveň si ještě není schopen úplně si uvědomit, co všechno mu to třeba může přinášet.

Otázka je, co běžný uživatel potřebuje. To je, jestli běžný uživatel, než se to naučí, jestli mu nestačí ptát se ChatGPT na to, co by se normálně ptal Googlu. Snažím se to naučit lidi v našich kurzech, že jednak teda samozřejmě, když chtějí používat jen ChatGPT nebo nějaký takový chatovací režim, tak se toho musí umět ptát a musí to umět dobře vydefinovat, aby tu odpověď dostali dobrou. Ale zároveň si myslím, že pro uživatele je ten agentní režim umělé inteligence skvělý, protože jim to může do rána nachystat nějaké briefy, předchystat jim nějakou práci na ten den. A to si myslím, že úplný laik také může využít a může to pro něj dobře fungovat, ale nebude to možná ochoten zkoušet za tyto ceny.

Jasně. Na LinkedInu mi vyskočil takový vtipný obrázek, který teď ti, kdo nás sledují na videu, vidí na obrazovce. Pro posluchače, kteří nás mají na audiu, to přečtu. Je to takový graf, kde kdyby měl svět jenom tisíc lidí, tak jak by byly rozloženy počty v rámci tisíce lidí, co se týká využívání AI. Tak z těch tisíce lidí 840 nikdy ještě AI nepoužilo. Což je tedy randál, to je strašně moc lidí. Takže jen takto malé procento někdy použilo AI. 139 lidí někdy použilo bezplatný ChatGPT. Takže to jsou takoví ti pokusníci, co nainstalují ChatGPT a něco se toho zeptají místo toho, aby se ptali Googlu. Pak tady máme deset lidí, kteří používají jiné bezplatné AI nástroje. Takže to je to stejné jako s tím chatem, akorát si nainstalovali něco jiného, například Gemini nebo Perplexity. Sedm lidí používá placený ChatGPT. Sedm lidí z tisíce. Pak se jim nedivím, že se do toho začnou cpát reklamy a vymýšlet takovéhle věci. A pouze čtyři lidé používají jiné placené AI nástroje. Takže...

Tam je jenom otázka. A mě tedy napadla otázka, jestli se do toho počítá i Google vyhledávání, kdy vlastně máš takovou tu AI sumarizaci, protože tam bych tipoval, vzhledem k tomu, že už je v telefonech a všude, tak bych tipoval, že to možná bude více. To si myslím, že se do toho asi nepočítá, že berou to, že si nainstaluješ opravdu nějakou aplikaci pro práci s umělou inteligencí a tyto zaintegrované věci v tom asi zahrnuté nebudou, protože Google používá miliardy lidí a já nevím, kde všude už ta AI sumarizace je zavedená, jestli v těch státech to opravdu funguje nebo ne. Tohle nevím. To je dobrá otázka, to nevím. Ale já to tam vidím a samozřejmě v tom vyhledávání v Čechách to je. Dobrá otázka. Ale myslím si, že minimálně Indie, kde je Google dost silný, tak to mají. Takže těch procent asi v tom by bylo více, ale podle mě se tady ta statistika týká těch vysloveně AI aplikací a placených služeb.

Jak jsme se v jednom z našich předchozích dílů bavili o tom, jestli nám AI sebere práci nebo nesebere, nebo komu sebere, tak jsem ti chtěl říct, že teď po cestě přes Indonésii jsem nad tím přemýšlel. Jel jsem ve vlaku a pak jsem se díval z okna a byla tam taková dílna. Říkal jsem si, musím ti to říct, to bude určitě zaměstnání nebo povolání, které AI nezasáhne a práci jim nesebere, protože borci dělali na mešity a na minarety takové ty kopule, co jsou nahoře, takové ty kulaté špičky. Normálně tam měli obchod, takovou garáž a vedle toho vyskládané ty obrovské kopule. Tak jsem si říkal, že jo, tak jestli nechceš přijít o práci, tak začni dělat kopule k minaretům a jsi v klidu. Nebo jaký bys měl odbyt tady? Tady bys asi odbyt úplně neměl. Otázka je, zda se i na tohle může objevit nějaký robot, který to bude časem dělat, což uvidíme. Víme. Je to, že by to dělali roboti. Ale to asi v Indonésii ještě úplně nehrozí. Zatím ne, uvidíme za pár let, ale roboty jsme také někde zmiňovali, že jo? Ano, roboty také máme. To jsme se dívali na nějaké zajímavosti ze světa robotů.

To se mě vysloveně dotklo jako běžce, že půlmaratonský rekord už nejrychlejší nemá člověk, ale robot. I když teď je otázka, jestli to máme porovnávat s lidmi, nebo s nějakými auty, s takovými věcmi. Jinak samozřejmě. Každopádně v Pekingu loni se uskutečnil první půlmaraton pro humanoidní roboty. Loni to bylo velké haló s tím, že vůbec to nějaký robot dokázal uběhnout. Čas byl dvě hodiny čtyřicet minut, což nic moc. To bys zaběhl i ty. Děkuji. Nicméně letos je situace úplně jiná a robot od firmy Honor to zvládl za 50 minut a 26 sekund. To je už slušný výkon. Přičemž světový rekord Jacoba Kiplima je 57:20. Takže lidé už nemají v tomto prvenství a jestli jsi ho viděl, zase naši diváci vidí teď, jak peláší, tak je to pěkná, pěkně rychlá potvora.

Já to samozřejmě nechci porovnávat, protože jinak z mého pohledu je nejrychlejší vítěz půlmaratonu Ferrari. Ale spíše mě naopak naštvalo to, že robotická, protože to není ani robot, je to spíše robotická ruka, už poráží lidi v ping-pongu. To je zase akce od Sony. Sony AI, kteří udělali spíše robotickou ruku, ale to, co umí a to, jak hraje. Je brutální, že to je real-time, že tam jsou vysokorychlostní kamery, které snímají míček, snímají jeho rotaci a na základě toho pak robot reaguje v reálném čase. A i když na podzim ještě zvládali jenom nějaké amatérské hráče, teď už dokáže porazit profesionála. Myslím si, že tři z pěti zápasů už je schopen vyhrát a údajně brutálně dobře podává, že dokázal udělat 16 bodů jenom z podání, které udělá takové, že ani profík to nevybere.

Nevím, jestli bych si šel zahrát s robotem, možná bych asi pořád upřednostňoval si zahrát s někým. Ale spíše to dává nějaké otázky o budoucnosti, armádním vývoji a tak dále, když stroje už jsou schopny takových výkonů. Ano. Ono je to samozřejmě tak, že ten případ použití je teď jednosměrný, jednoúčelový a v ideálním prostředí. I v tom půlmaratonu běží nějakou tratí, kterou má naprogramovanou, neřeší nic jiného, než aby běžel rychle. Jasně. Není to vůbec pohyb v přirozeném prostředí, neřeší tam ostatní interakce. Také dopadl tím, že proběhl cílem a narazil do zábradlí. Ano. Takže je to teď jeden konkrétní cíl: proběhnout trať co nejrychleji, na nic jiného se neohlížet. To je stejné jako u tanečních robotů, kteří, že jo. Jasně, jasně. Taneční roboti jsou vlastně také naprogramovaní na hlavu show. Ale pořád to beru jako nějaký začátek, nebo ten vývoj je samozřejmě už dlouhý, ale pořád to ještě má kam jít a otázka je, kam se to až dostane.

Hlavně se to teď hýbe opravdu rychle. Rychle.

A co se týká, ještě se vrátím chviličku k těm novým modelům, tak velký rozruch – a je teď otázka, jestli je to opravdu rozruch, nebo je to všechno jenom marketing – způsobil Anthropic Midas, což by měl být nový a nejschopnější model od Anthropicu a on jim trošku utekl. Respektive se to tak podivně dostalo na světlo světa s nějakým nepodařeným programátorským kouskem a všichni najednou zjistili, že něco takového se chystá. Následně Anthropic ohlásil, že je to natolik schopné, že to je schopné velmi jednoduše nabourávat veškeré softwary a hledat v nich softwarové chyby a že to vlastně ještě úplně nezveřejní, protože by z toho mohlo být hodně problémů a udělali to, že vybrali zhruba 40 firem z kritické infrastruktury, jako je Amazon, Apple, JP Morgan, Goldman Sachs, NASA, Microsoft a tak dále, a těm to dali k dispozici.

Když to nasadila například Mozilla, odhalili ve Firefoxu 271 chyb, které byly schopné díky tomu modelu. Takže když se bavíme o tom, že AI coding dělá chybový software, tak vidíme, že je určitě chybový kvůli tomu, že veškerý software je chybový. Je naprosto běžný. Tak se děsím toho, jak vypadají třeba státní nebo bankovní systémy a co do budoucna se bude dít, až tyto modely budou opravdu schopné a budou hackerům v rukou dávat takto mocné zbraně.

Tak já jsem se díval, to, že to našlo zranitelnosti ve Firefoxu, to se asi dá očekávat. Našlo to nějakou skoro třicet let starou díru v OpenBSD, což je unixový operační systém. To mi přišlo spíš jako zajímavost, že to pomůže těm třinácti lidem na světě, kteří to používají, ale ne, samozřejmě vtip, ale ano, to je dvacet sedm let stará chyba, někde zapomenutá. Takových bude. Takových bude. To je právě ono, že těch systémů, které, a trošku mě děsí, že to najde nějakou chybu, třeba v nějakém softwaru, který řídí výtahy. Víš? Které ještě pořád to aktualizují přes diskety, což se prý pořád ještě děje. Ale tak uvidíme.

A když jsme byli u těch cen, kolik stojí dneska ty modely, tak tento Midas by měl být ještě pětkrát dražší než Claude Opus. Takže to už jsou opravdu pořádné částky. To už jsou spíš... Budeme si stále stěžovat na to, že to je drahé. Spíš je potřeba najít to využití a pořádně z toho vytěžit, co jde, protože ty schopnosti jdou nahoru a nahoru.

A ještě jsem tu měl takovou maličkost, když se tady vždycky zabrousíme do nějaké grafiky a fotek a takových věcí, tak tady mám DaVinci Resolve 21, což jestli někdo nezná, tak je software primárně pro stříhání videa od firmy Blackmagic Design. Oni jsou tím známi, že když si koupíte od nich drahou kameru nebo nějakou další drahou hardwarovou věc, tak vám dají tento DaVinci Resolve k tomu zadarmo. Případně si ho můžete za poměrně malou částku, která je nějakých sedm tisíc, tuším, koupit. A i když si ho nechcete koupit, tak si můžete stáhnout i bezplatnou verzi pro stříhání videa. Ale pomocí jejich node systému jednotlivých úprav to umí zpracovat i fotky, takže Adobe se zase otřáslo lehce, potom co s nimi konkurují různé AI nástroje. Tak i tady poměrně značný konkurent DaVinci Resolve se vrhl na fotky a pro spoustu lidí, kteří nepotřebují mít milion vrstev ve Photoshopu a nějak s tím pracovat extra sofistikovaně, spíš ta fotka pro ně je třeba doplněk k videu a už v tom Resolve pracují, tak myslím, že budou mít důvod se více vykašlat na Adobe a zůstat u nějakého jiného softwaru a ty fotky zpracovávat v softwaru, který sice je primární na video, ale dokáže jim ty fotografie také upravit třeba jako Lightroom. Myslím, že to bude fungovat úplně adekvátní náhrada Lightroomu nebo toho jejich Bridge z Camera Raw.

DaVinci je určitě brán jako průmyslový standard, rozhodně to není software, který by byl někde na okraji zájmu, je to naprosto použitelný. Kdysi jsme to řešili a on se dal právě za těch sedm tisíc koupit, nebo existuje střižna, kterou dělá DaVinci, která stojí nějakých sedm až osm tisíc, nebo tenkrát stála, a byla k ní právě plná verze tohoto softwaru, takže je to v podstatě docela dostupný, protože ta střižna je opravdu dobrá. Já jsem teď kupoval takovou tu dvouapůlK RAW kameru, kterou měli, a vlastně od té doby mám jejich USB dongle, přes který mi jedou ty placené verze, takže k tomu přístup mám. Musím to vyzkoušet, co to umí teď s fotkami, a popravdě řečeno jsem to nikdy nezačal úplně používat, protože jsem byl tak zaháčkovaný v tom Adobe, že jsem se nechtěl přeučovat zase na nějaký nový systém, ale třeba minimálně za vyzkoušení by to stálo.

A pak tady máme u těch obrazových věcí ještě nový systém od OpenAI, DALL-E 3 (integrovaný do ChatGPT), který slouží k generování fotek. Stejně tak jako v Gemini, které to označují jako Nano nebo Pro, tak tady funguje takové logické uvažování při tom vytváření fotografií. Ve výsledku to znamená, že je schopné dělat hezkou grafiku, dokáže to tam dělat hezké texty a konečně i OpenAI má grafický model, který můžete používat třeba pro nějaké infografiky a dělání různých reklamních letáčků a podobných věcí. Ještě jsem si to úplně nevyzkoušel, nechal bych to klidně na příští epizodu, že bychom se podívali i na nějaké příklady. Nachystal bych právě v porovnání s tím, co vychází z Gemini, s tím, co vychází z DALL-E 3, protože zkusil jsem to asi na pěti, šesti obrázcích a připadá mi, že to funguje velice zajímavě. A že to určitě stojí za naši pozornost, takže bych se tomu pověnoval ještě příště dopodrobna a ty bys mohl divákům slíbit, posluchačům slíbit, že se mrkneme na ten Claude Design. Jo, můžeme příští díl udělat takový designový, grafický, protože Claude Design je, to si také zaslouží hodně prostoru popsat ho a nějak si něco o něm říct, to se mu povedlo. A zároveň těch nástrojů pro tu práci s těmi designy je teď hodně. Takže jo, to si můžeme říct příště.

Já tady mám ještě takovou pozvánku na příště s jedním tématem a to je Paperclip, což je takový systém zase na řízení AI agentů, podobně jako třeba OpenCenter, nebo všechny tyto systémy, které nějakým způsobem vám orchestrují několik AI agentů, kteří pracují na nějakém vašem tématu nebo projektu. Tento Paperclip vlastně funguje tak, že si ho můžete napojit na vaše předplatné, což je super. Nemusíte platit za API a hodíte si to na předplatné od Claude. Na nějakém vašem serveru. Je to velice jednoduché a v tom prvním kroku vlastně jenom nominujete svého ředitele AI firmy, řeknete mu, jaký je účel té firmy, co by měla ve výsledku mít za cíl, co by měla splnit. Napojíte ho na to předplatné, nebo ho samozřejmě můžete napojit i přes API na nějaký placený model. A dál už ten systém si myslí a vymýšlí sám. Takže včera jsem to rozjel a už mi tam nominoval svého marketéra, už mi tam nominoval svého inženýra, který začal něco programovat. Všechno vám tam chodí v nějakých notifikacích, abyste si to schválil a nějak... V reportech. Chodí vám reporty, které vy komentujete, díváte se, že zrovna nějaký agent nepracuje, tak mu řeknete, co má dělat, aby ten pokrok byl rychlejší. Je to velmi zajímavé, hlavně je to... Mi přijde velmi uživatelsky přívětivé oproti třeba AutoGPT, které nastavit pro laika je velmi složité. Každý je ochotný pracovat někde s nějakou příkazovou řádkou a tak dále. Tak tohle mi přijde, že to je uživatelsky přívětivé a použitelné, tak se na to podívám víc do hloubky a taky si o tom ještě určitě příště povíme. Souhlasím.

Takže mám takovou specialitku, že už mocní lidé světa se zbláznili a Zuckerberg si vytváří svůj AI klon ve smyslu toho, že opravdu dělají myšlenkově i vizuálně opravdu jeho AI klon, který buď bude nápomocný zaměstnancům, kde on nemůže být na všech poradách, a to má přece zaměstnanců zatím poměrně dost, i když se jich dost radikálně zbavuje. Teď se jich radikálně zbavil a... Tak zároveň asi chce mít svého parťáka ve smyslu svého dvojníka, s nímž on bude moct řešit nějaké věci a... Že by se spolu vzájemně hádali. Tak, tak, tak. Dva Markové proti sobě. Aha. Tam je třeba zajímavé to, že vlastně oni to natrénují, že jo, to dvojče, a co se bude dít, když ten AI dvojník teď dostane některé věci na starosti, bude radit třeba části těch zaměstnanců, ti nebudou mít celkový přístup, budou moct komunikovat jenom...

Tady s tím AI dvojníkem, a co když ten dvojník jim bude říkat jiné věci, než by jim říkal ten Mark? Tak tam asi záleží, jaké bude mít pravomoce, aby z toho pak ještě nevznikla nějaká nepříjemnost.

Je to vůbec v Metě takové divoké teď, protože i tím, jak spousta lidí dostala výpověď, tak teď kolují zvěsti, jak třeba člověk tam má za dva, tři měsíce už konečnou a odchází z firmy, a teď jejich systémy sledují pohyb kurzoru myši na jeho počítači, na všechno, co kliká, a tak, ve smyslu toho, že kopírují toho člověka, co přesně tam dělá, aby byli schopni na tom trénovat umělou inteligenci, aby ho byli schopni dobře nahradit, což mi přijde tedy úplně šílené.

To je mazec. Představ si, že někde končíš a firma ti řekne: „Hele, končíš za tři měsíce, ale teď ještě dělej. Ale ještě si tě zkopírujeme. Dělej hezky, abychom si tě zkopírovali a pak půjdeš.“ To je mazec.

V takovém trošku rozporu v tom, že teď vlastně měla Meta úplně největší revenue za reklamu. Myslím si, že překonali dokonce i Google teď. Takže těch peněz by snad měli mít hodně. Přesto tak optimalizují. Ale to, že si tě zkopírují, to už je docela silná káva.

Takže uvidíme, kam se to posune s AI asistentem Zuckerberga. Nebo s jeho klonem. A kolik si jich udělal? Kolik si jich udělal? To je taky otázka. Jasně. Já se děsím jen toho, až to zjistí Musk. Nebo Trump. Ach jo.

Takže to možná nekončíme úplně optimisticky. Ne, ne, ne. Nebo je to optimistické? Za mě úplně ne, ale máme optimistické téma do příště. A nemáš tam nějaký špek ještě na příště? Na konci nějakou legrácku, co bychom dali na přilepšenou?

Hmm, asi ne. Ty tam ještě něco máš? Abychom neskončili tak úplně pesimisticky, tak tady mám ještě jednu takovou zábavnou aplikaci. Ok.

Tak krásnou ukázku vibe codingových schopností, když někdo přijde na nějakou takovou vychytávku, tak borec přišel na to. A to, že každý Mac notebook má v sobě různá čidla a gyroskopy a podobné věci, takže třeba pozná, v jakém úhlu má otevřený displej, nebo má v sobě gyroskop pro případ nějakého pádu a tak. A přišel na to, že když do něj ťukne, tak ten notebook to pozná tím gyroskopem.

A navibecodil si za den, za dva takovou aplikaci, kterou hodil na App Store. A vydělal tím, myslím, za tři dny asi tisíce dolarů, protože to prodával za sedm dolarů za stažení.

A vy si můžete na notebooku nastavit různé zvuky, a když ho poplácáváte, tak to vydává různé libé i nelibé zvuky, jako když poplácáváte cokoliv. Cokoliv. Chtěl jsem říct ženu, ale vlastně asi tam těch zvuků může být nepřeberné množství. Když to detekuje ten pohyb otevření toho displeje, tak si tam můžete nastavit třeba krásné vrzání, když si otevíráte notebook, tak to bude vrzat a tak. Jmenuje se to SlapMac. Ok, to se musím podívat. A jestli chcete utratit sedm dolarů, tak můžete vyzkoušet, co to umí, anebo si stáhnout z GitHubu ty knihovny, které to umožňují detekovat i ty věci, a třeba si zkusit navibecodit takto jednoduchou věc vlastní.

Ok. Dobře. Tak to je jen taková maličkost na závěr a jinak se asi dneska rozloučíme. Jsme rádi, že nás posloucháte, doufáme, že vás bude víc a víc, a dejte nám odběr, dejte si tam všechny zvonečky, hvězdičky, ať víte o naší další epizodě, a my uděláme všechno pro to, abychom se za 14 dní zase v úterý slyšeli takto naživo. Super, tak. Tak čau. Zatím ahoj.