Samsung Galaxy XR a chyby AI: Podcast Kde skončí zítřek

Přepis epizody

Vítejte u dalšího dílu našeho technologického podcastu Kde skončí zítřek. U mikrofonu vás zdraví Alfred a dnes se k němu jako vždy přidává i Iveta. Ahoj všichni a ahoj Alfrede. Dnes máme opravdu nabitý program. Mám pocit, že se technologický svět za poslední týden zase kousek posunul. Dnes to vezmeme hezky popořadě. Začneme něčím, co budí už nějakou dobu velký rozruch, a to je segment smíšené reality.

To je docela zajímavé. Našeptávalo se o tom dlouho, ale teď se objevily první konkrétnější informace. Kolegové z CNETu měli možnost vyzkoušet prototyp brýlí Samsung Galaxy XR a rovnou je porovnali s Apple Vision Pro. A jak jsi řekl, ten souboj je nevyhnutelný. Ale zdá se, že Samsung na to jde trochu jinak, s větším důrazem na AI. To je klíčové, protože podle zpráv Samsung cílí na zhruba poloviční cenu oproti Vision Pro, což je nějakých 1750 dolarů proti 3500 dolarům. To je pořád strašně moc peněz za věc na obličej, ale 1750 dolarů je už v kategorii drahého notebooku nebo špičkového telefonu, zatímco 3500 dolarů je spíš ojeté auto. Přesně, ta psychologická hranice je úplně jinde. A k tomu navíc Samsung slibuje dvojnásobek AI. To zní sice jako marketingový slogan, ale když se podíváme na detaily, dává to smysl. Samsung teď masivně tlačí svou Galaxy AI do telefonů a tohle má být další krok.

Co mě na tom ale zaujalo nejvíc, je ta aliance, která se proti Applu formuje. To není jen Samsung. To je skvělý postřeh. Není to jen Samsung. Je to taková svatá trojice technologických gigantů. Takže máme Samsung, Google a Qualcomm proti Applu, který si dělá všechno sám. Hardware, software i čipy. To je přímá paralela k tomu, co známe z trhu s počítači. Intel, Windows a Intel proti Applu. A teď se to samé rodí v XR. Přesně tak. Google si je vědom, že mu Apple s Vision OS utíká a potřebuje silného hardwarového partnera. Samsung zase ví, že hardware bez ekosystému a aplikací je k ničemu. Ta synergie je logická. Chtějí vytvořit otevřenou nebo alespoň otevřenější platformu postavenou na Androidu, která přiláká vývojáře.

Dobře, pojďme k tomu hardwaru. Co víme o tom, co budeme mít na hlavě? To je vždycky u těchto zařízení klíčové. Podle CNETu používají micro OLED panely od Samsungu. To je samo o sobě záruka kvality. Samsung Display je špička v oboru. Panely mají být extrémně jasné a s velmi vysokou hustotou pixelů. Redaktor zmiňoval, že neměl absolutně žádný pocit screen door efektu, tedy toho, že by viděl mřížku pixelů. To je dobrá zpráva pro pohlcující zážitek. To je zásadní. Cokoliv, co ti připomíná, že máš na očích displej, boří tu iluzi.

A co ten druhý klíčový prvek? Ten průhled na reálný svět? To je takzvaný pass-through. A je to disciplína, kde Vision Pro nastavil hodně vysokou laťku. Jde o to, že kamery na brýlích snímají svět a promítají ti ho na ty vnitřní displeje. Pokud je tam zpoždění nebo špatné barvy, je ti z toho akorát špatně. Samsung si to uvědomuje a podle CNETu pre-pass-through fungoval bez znatelného zpoždění a s přirozenými barvami. To je obrovský příslib. Takže vizuálně by to mohlo být srovnatelné s Applem. Možná i lepší, uvidíme. Přesně tak. Tady se zdá, že Samsung jde podobnou cestou. Primárně se spoléhá na sledování rukou a hlasové ovládání. Ten handtracking byl popsán jako velmi přesný. Samsung už s tím má zkušenosti z jiných projektů. Ale hlavním tahákem má být právě ta integrace AI, o které jsme mluvili.

Jako třeba co konkrétně? To dvojnásobek AI mě fakt zajímá. Zní to jako prázdné heslo, ale jestli mají konkrétní příklady? Mají. Tak například se zmiňuje schopnost vytvářet realistické 3D modely z 2D obrázků. Představ si, že vyfotíš na telefon boty a v XR si je hned můžeš prohlédnout jako 3D objekt na stole. To je efektivní pro tvůrce nebo e-commerce naprosto super. Nebo naskenovat si vlastní obývák a pak v něm virtuálně přesouvat reálný nábytek. Přesně. Dále se mluví o reálné době překladu jazyků. To už Samsung má v telefonech, ale představ si to v brýlích. Mluvíš s někým, kdo mluví jiným jazykem a v zorném poli ti naskakují titulky v reálném čase. Nebo ti to AI rovnou překládá do ucha. To je ten univerzální překladač ze Star Treku. To je jedna z těch killer aplikací, o kterých se mluví roky. A dál. Rozpoznávání objektů v prostředí. Namíříš pohled na budovu a AI ti řekne, co to je. A samozřejmě to, co CNET zmínil, generování obsahu přímo v XR prostředí. Představ si, že sedíš v obýváku, koukáš na prázdnou zeď a řekneš, vytvoř mi tu na stěně virtuální okno s výhledem na Alpy. A ono se to stane. Nebo potřebuji tři virtuální monitory pro práci. To má obrovský potenciál.

Je to těžké. Lidé si stěžují, že je po půl hodině bolí za krkem. Jak je na tom Samsung? To je další bod, kde se Samsung snaží odlišit. Ten prototyp, který CNET zkoušel, byl prý výrazně lehčí a pohodlnější. Měl tenčí přední panel, více připomínal lyžařské brýle než potápěčskou masku. A dělají to jedním zásadním trikem. Tipuji externí baterie? Počkat, takže zase kabel? Není to trochu krok zpět? Apple má sice tu externí baterii v kapse, ale všechno zpracování je v brýlích. To dává smysl. Takže máš na výběr buď těžká hlava a žádný kabel k pasu, Apple, nebo lehká hlava a kabel k pasu. Trh si asi bude muset vybrat. Ještě dodám, že externí kontroler, tedy ovladač do ruky, je volitelný. Primární interakce má být opravdu s rukama a hlasem, ale pro hraní her nebo přesnější práci bude k dispozici.

Samsung Galaxy XR vypadá jako velmi silný hráč. Jde přímo proti Applu, ale s jinou filozofií. Důraz na AI, výrazně vyšší cena, sázka na lepší ergonomii za cenu externího puku a hlavně síla aliance Google, Qualcomm, Samsung, která přinese Android aplikace do XR. To bude ještě hodně zajímavý souboj. Rozhodně. A je skvělé vidět, že Apple nezůstane bez konkurence. To vždycky posouvá celý trh dopředu.

Z tématu umělé inteligence, která nám má pomáhat vidět svět lépe, se teď ale přesuneme k tématu, které nás všechny dost ovlivňuje. A to je šíření informací. A bohužel, tady máme docela znepokojivou zprávu týkající se právě AI asistentů.

To je něco, co se mě hodně dotýká, obzvláště když se pohybujeme v mediálním světě. Portál Feeded.cz přinesl zprávu o nejrozsáhlejší studii svého druhu, která ukázala, že AI asistenti, jako jsou ti od Google, OpenAI, nebo dalších, zkreslují zpravodajský obsah. A to bohužel v docela vysoké míře. V 45 % případů, jak uvádí studie, téměř v polovině, to je naprosto šílené číslo. Když si vezmeš, že si necháš shrnout zprávy a máš skoro 50% šanci, že to shrnutí bude nějakým způsobem chybné nebo zavádějící, je to děsivé. A co je horší, studie zdůrazňuje, že se tak děje bez ohledu na jazyk nebo geografickou oblast. To znamená, že nejde o nějakou lokální chybu, kterou by měl třeba jen český model, je to systémový problém, který je zakořeněný v tom, jak tyto velké jazykové modely fungují.

Jak přesně to zkreslení vypadá? Dokážu si představit, že to zkrátí špatně, ale ten článek mluví o více problémech. Přesně tak. Studie identifikovala několik hlavních způsobů, jak k tomu zkreslení dochází. Tím nejčastějším jsou právě chyby při sumarizaci. AI si špatně vyloží původní text, zamění příčinu a následek, k tomu opomene klíčovou nuanci. Například článek řekne, vláda zvažuje opatření X, ale experti varují před riziky Y. A AI to shrnuje jako, vláda zavádí opatření X a ta varování úplně vypustí. Což je pro novinařinu docela katastrofa. Ta nuance je často ta nejdůležitější informace. Přesně. Pak jsou tu samozřejmě faktické nepřesnosti, kdy asistenti prezentují mylné informace. Vezmou si data z jednoho článku, kontext z druhého a smíchají to dohromady v něco, co zní plauzibilně, ale je to faktický nesmysl. To je ta známá halucinace AI. Ano, ale tady je to ještě zákeřnější, protože to není úplná fabulace, ale spíš takové jemné překroucení.

Další věc jsou zavádějící titulky nebo úvody, které ty AI shrnutí generují. Ty pak nereprezentují správně obsah článku, ale jsou napsané tak, aby byly chytlavé. Což může vést k šíření dezinformací už od začátku, ten titulek a první větu. A pak to nejhorší, co zmiňuješ? Opomenutí kritického kontextu nebo dokonce fabulace detailů. To je to, kdy si AI vymyslí něco, co v původním textu nebylo, aby to lépe sedělo do vyprávění. Třeba si vymyslí citaci nebo konkrétní číslo. A protože AI odpovídá s takovou jistotou, uživatel nemá důvod jí nevěřit. To už je regulérní lhaní, i když nezáměrné, ale následky jsou stejné. To znamená pro důvěryhodnost médií a informací jako takových. My se tady snažíme ověřovat zdroje a pak přijde AI, která to všechno vezme a hodí do mixéru. To je obrovská hrozba. Pokud se lidé začnou spoléhat na AI asistenty pro rychlé získávání informací a oni se spoléhat začnou, protože je to pohodlné, pak to podkopává důvěru v jakýkoliv zdroj. Proč bys chodil na web zpravodajského serveru a četl pět minut článek, když ti asistent

dá odpověď za pět sekund? A když je ta odpověď ve 45 % případů špatně? Pak se ta špatná informace šíří dál. Navíc studie varuje před vznikem takzvaných minimédií, kde AI generuje vlastní obsah bez jakéhokoli lidského dohledu nebo ověření.

To je další hrozba. Představte si weby nebo kanály na sociálních sítích, které chrlí stovky takových zpráv denně, které jsou jen lehce upravené, často chybné, shrnutí skutečných zpráv. To úplně zničí mediální ekosystém. Také to bere kredit těm původním tvůrcům. Novinář stráví den rešerší a psaním článku a AI si ho půjčí, shrne, špatně a vydá za své. Bez prokliku, bez příjmu z reklamy, pro původní médium. To je přesně ono. Je to existenční hrozba pro kvalitní žurnalistiku. Děsivé a zároveň to ukazuje, jak rychle se musíme adaptovat a nastavit nějaká pravidla, protože ten dopad na mediální ekosystém může být enormní.

Naštěstí autoři studie volají po okamžité akci. Zaprvé je naléhavá potřeba regulace, ať už na úrovni států nebo mezinárodní. Musí existovat nějaká odpovědnost za informace, které tyto modely šíří. Což je těžké, když vývojáři AI často argumentují, že jsou jen nástroj a za obsah neodpovídají. To je klasická výmluva. Dále volají po transparentním vývoji AI. Musíme vědět, na jakých datech byly modely trénovány a jaké mají vestavěné mantinely. Důležité jsou i etické směrnice, ke kterým by se ty firmy musely zavázat. A samozřejmě klíčová je edukace uživatelů. Lidé musí vědět, že se na vše nemohou stoprocentně spolehnout, že si mají ověřovat zdroje. Což je trochu paradox chtít po lidech, aby si ověřovali práci nástroje, který jim má práci ušetřit. To je, ale je to nutné. A samozřejmě se mluví o technických řešeních, jako jsou vodoznaky, nebo jasné označování obsahu generovaného AI, aby bylo na první pohled zřejmé, co je a co není lidská práce. Musí být jasně vidět, tento souhrn vytvořila AI a může obsahovat chyby.

To dává smysl. Je důležité, aby si všichni zúčastnění, vývojáři AI, politici, mediální organizace i samotní uživatelé uvědomili vážnost situace a začali to řešit. Protože ta technologie se nezastaví. Jak jsi říkala, je to systémový problém. AI není navržena, aby chápala pravdu. Je navržena, aby generovala statisticky pravděpodobný text. A pravděpodobné bohužel často není pravdivé. Nezastaví se a my musíme najít způsob, jak ji zkrotit, aby nám více pomáhala než škodila. Je to velká výzva pro celou naši společnost. A je trochu ironie, že o tom mluvíme v podcastu, který, jak sami na konci přiznáváme, s pomocí AI také vzniká. O to více si musíme dávat pozor na kontrolu faktů. Přesně tak. Je to nástroj, dobrý sluha, ale zlý pán.

A od informační infrastruktury na Zemi, kterou AI začíná narušovat, se nyní pojďme přesunout k té fyzické infrastruktuře. A to hodně vysoko, do vesmíru. Máme tu další zprávu od The Verge, tentokrát o Starlinku, který dosáhl poměrně významného milníku.

Ano, SpaceX, konkrétně jejich divize Starlink, vypustila svůj desetitisící internetový satelit. To je poměrně šílené číslo, když si to člověk uvědomí. To je naprosto neuvěřitelné. Já si pamatuji, když ten projekt začínal v roce 2018 nebo 2019, kdy vypustili první testovací várku. A lidé byli skeptičtí. Další z Muskových bláznivých nápadů, který nikdy nebude fungovat. A nyní, o pár let později, deset tisíc satelitů. Přesně. Deset tisíc satelitů na nízké oběžné dráze Země, LEO. Největší satelitní konstelace všech dob. S velkým náskokem. Abychom to dali do kontextu, odhaduje se, že všech aktivních satelitů na oběžné dráze je nyní kolem 13 tisíc. To znamená, že Starlink tvoří naprostou většinu všeho, co tam nahoře létá a funguje. To je dominance. A stále se rozšiřuje. SpaceX má v plánu vypustit mnoho desítek tisíc dalších satelitů. Mluví se o konstelaci 42 tisíc satelitů. A to se jim poměrně daří. Starlink už nyní poskytuje internet do míst, kde to dříve bylo nemyslitelné. Do odlehlých vesnic na Aljašce, do australského vnitrozemí, na lodě uprostřed oceánů, do letadel. Je to takové globální rozšíření konektivity, které ještě před pár lety znělo jako sci-fi.

Klíčem k tomu je právě ta nízká oběžná dráha. Na rozdíl od starých satelitních internetů, na geostacionární dráze, daleko od Země, jsou tyto blízko. To znamená nízkou latenci, nízkou odezvu. Můžete na tom hrát online hry nebo mít videohovor, což dříve nešlo. A ta technologie je zatím fascinující. Ty satelity jsou malé, ploché panelové konstrukce, které SpaceX vyrábí jako na běžícím páse. A klíčová jsou ta mezisatelitní laserová spojení, o kterých informuje i The Verge.

Přesně tak. To je ta skutečná revoluce. Starlink není jen 10 tisíc vysílačů. Je to fascinující, jak rychle se to rozvíjí. Pamatuji si, když o tom Elon Musk poprvé mluvil a spousta lidí to brala s rezervou. Je to skutečně milník, který ukazuje, kam až se může soukromá společnost dostat v dobývání vesmíru a poskytování služeb. A má to obrovský potenciál pro ty, kteří nemají přístup k rychlému internetu. Viděli jsme to na Ukrajině, jak klíčovou roli Starlink hrál a hraje v komunikaci.

To ano, ale musíme zmínit i tu druhou stránku věci. V takto obsáhlé diskuzi bychom na to neměli zapomínat. Těch 10 tisíc satelitů a plány na dalších 30 tisíc, to je také obrovský problém. Přesně. Astronomové bijí na poplach od prvního startu. Ty satelity, obzvláště krátce po vypuštění, jsou jasné a na obloze tvoří takové vláčky. A i na finálních drahách odrážejí sluneční světlo. Pro pozemní teleskopy, které dělají dlouhé expozice, aby viděli miliardy světelných let daleko, jsou tyto satelity katastrofa. Dělají jim čáry přes snímky a ničí vědecká data. SpaceX se sice snaží je dělat méně odrazivé, dává na ně tmavé nátěry a speciální sluneční clony, ale ten problém tím jen zmírňují, ale neřeší.

Pak je tu druhý problém, který je možná ještě vážnější. Vesmírné smetí. Máme deset tisíc satelitů na nízké oběžné dráze. Co se stane, až začnou dosluhovat? SpaceX má plán, že sami aktivně sestoupí do atmosféry a shoří. Ale co když se některý porouchá? Co když dojde ke kolizi? To je ten obávaný Kesslerův syndrom. Jedna srážka vygeneruje tisíce úlomků, ty zasáhnou další satelity a spustí se řetězová reakce, a to dráhu uzavře na desítky let. Z deseti tisíci satelitů jednoho operátora, které létají po podobných drahách, to riziko rapidně roste.

A když jich tam bude 42 tisíc, je to obrovská zodpovědnost. A do třetice je tu geopolitický aspekt. Jedna firma, jeden člověk v podstatě ovládá globální internetovou infrastrukturu. Viděli jsme na Ukrajině, že Elon Musk měl de facto v ruce vypínač pro komunikaci celé armády. To je bezprecedentní moc v rukou soukromé osoby. To je.

Takže ano, deset tisíc satelitů je neuvěřitelný technologický triumf. Je to revoluce v konektivitě. Ale zároveň je to obrovská zodpovědnost a přináší to spoustu nových problémů, které jsme jako lidstvo nikdy předtím řešit nemuseli. Skvěle shrnuto. Od virtuálních světů Samsungu přes informační chaos způsobený AI až po fyzickou síť nad našimi hlavami dnešek byl opravdu nabitý. A my u toho budeme i příště. Díky, že posloucháte podcast Kde skončí zítřek. Nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. A na závěr ještě naše krátké, ale důležité upozornění. Tento podcast vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Jak jsme dnes sami podrobně rozebrali, AI není neomylná. Navzdory naší snaze o dokonalost a důkladné kontrole může i tato epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.