Létající auta a čtení mozku: Budoucnost technologií v roce 2026

Přepis epizody

Vítejte u 8.40. epizody podcastu Kde skončí zítřek. Dnes máme před sebou extrémně nabitý program, který nás zavede od neurotechnologií přes letecký průmysl až po masivní serverové farmy. Dejte nám follow v aplikaci, ve které nás posloucháte, aby vám už žádná novinka o AI neunikla. Dnes to totiž bude hodně o datech, hardwaru a fyzikálních limitech.

Začneme něčím, co zní jako sci-fi. Ale podle posledních zpráv z finančních trhů se to stává realitou spotřební elektroniky. Společnost Neurable totiž oznámila uzavření investičního kola série A. Konkrétně vybrali 35 milionů dolarů, ale důležitější než ta částka je, kdo za tím stojí a co to znamená pro technologii BCI, tedy Brain Computer Interface. Investici vedla společnost Arch Venture Partners. Přesněji řečeno, jde o technologii suchých elektrod. Neurable vyvíjí sluchátka, konkrétně model MV75 Neuro, ve spolupráci s Master & Dynamic. Technicky vzato jde o integraci EEG senzorů přímo do náušníků audiosluchátek.

35 milionů dolarů má sloužit k akceleraci nasazení. Když říkáš EEG do náušníků, narážíme tam na problém signálu, ne? Vždyť vlasy, pohyb hlavy, to všechno musí generovat obrovský šum. To je validní bod. Tradiční EEG vyžaduje vodivý gel a přesné umístění na skalpu. Neurable ale tvrdí, že jejich proprietární algoritmy umělé inteligence dokáží tento šum filtrovat v reálném čase. Zaměřují se na specifická frekvenční pásma mozkové aktivity, která korelují se soustředěním a kognitivní zátěží.

Takže primárním use casem není telepatické ovládání kurzoru myši, ale spíše wellness a produktivita? V první fázi ano. Cíleně bojovat proti syndromu vyhoření. Ta sluchátka by měla být schopna detekovat, kdy se uživatel dostává do stavu kognitivního přetížení a doporučit pauzu dříve, než si to uvědomí sám. Ale s tou investicí 35 milionů dolarů plánují jít dál.

Zajímavé je i složení investorů. Kromě Arch Venture Partners tam vidíme F-Prime Capital, což je venture kapitálová odnož spojená s Fidelity Investments, a také strategické investory jako Ultra Tech Capital Partners. To naznačuje, že trh věří v přechod BCI z laboratoří do spotřebního segmentu. Pokud se jim podaří miniaturizovat zpracování signálu tak, aby nezvyšovalo latenci audia a zároveň baterie vydržela celý den, může to změnit způsob, jakým pracujeme. Představ si, že tvůj počítač automaticky zapne režim Nerušit, protože detekuje nárůst beta vln v tvém mozku, což značí hluboké soustředění. Omlouvám se? Ano, to zní jako logický krok v evoluci wearables.

Ale pojďme se přesunout od milivoltů v mozku k megawattům ve vzduchu. Eve Air Mobility, dceřiná společnost Embraeru. Tohle je velká věc pro segment eVTOL, tedy elektrických letadel s kolmým startem a přistáním. Oznámili úspěšný první let svého plnohodnotného prototypu. Když říkáš plnohodnotný prototyp, myslíš tím full-scale model, který odpovídá finální produkční verzi? V zásadě ano. Let proběhl v testovacím zařízení Embraeru v Gavião Peixoto v Brazílii.

Můžeš tu konfiguraci technicky rozebrat? Jak se to liší od konvertoplánů, které naklápějí rotory? Konfigurace Lift Plus Cruise je mechanicky jednodušší, což je pro certifikace obrovská výhoda. Stroj má 8 dedikovaných rotorů pro vertikální vztlak, tedy pro start a přistání. Ty jsou umístěny na křídlech. A pak má jeden tlačný rotor na zádi pro horizontální let. Výhoda je, že nemusíte řešit složité mechanismy naklápění celých motorových gondol, což je noční můra pro údržbu a spolehlivost. Nevýhodou je samozřejmě mrtvá váha. Při horizontálním letu těch 8 rotorů jen vezeš a vytvářejí odpor, i když jsou zastavené a srovnané do proudu vzduchu.

Z tiskové zprávy vyplývá, že tento první let se zaměřil na ověření základní aerodynamiky a funkčnosti systémů při visu. Ale nejdůležitější fáze bude přechod z vertikálního do horizontálního letu. Takzvaná tranzice. To je kritický moment pro každé eVTOL. V tu chvíli se vztlak musí plynule přenést z rotorů na křídla. Eve tvrdí, že jejich systém řízení letu je na to připraven. Využívají zkušenosti Embraeru s fly-by-wire systémy, což jim dává náskok před startupy, které se učí stavět letadla od nuly. Embraer má za sebou desítky let certifikací.

A nezapomeňme na baterie. I když zpráva nejde do detailů o chemickém složení, u stroje této velikosti se bavíme o vysokonapěťové architektuře, pravděpodobně 800 voltů nebo více, aby se snížila hmotnost kabeláže. Tepelný management těch osmi motorů při startu bude extrémní výzva.

To je zpráva, která potěší každého, kdo se zabývá trénováním velkých jazykových modelů. Alibaba Cloud představila novou generaci své infrastruktury pro umělou inteligenci. Klíčovým údajem je zde škálovatelnost. Mluvíme o schopnosti propojit do jednoho klastru až 10 000 GPU. V tiskové zprávě na Futu News se také zmiňuje Intelligent Computing Platform. Není to jen marketingový název pro cloudový orchestrátor? Ne tak docela. Jde o platformu PAI, Platform for Artificial Intelligence. Alibaba tvrdí, že optimalizovali scheduler, tedy plánovač úloh, tak, aby dokázal efektivněji využívat heterogenní computing. To znamená, že dokáží lépe míchat různé typy akcelerátorů pro různé fáze inference a tréninku. Uvádějí, že efektivita tréninku se zvýšila o desítky procent ve srovnání s předchozí generací. Ano, která se zvýšila o desítky.

Když už jsme u Číny a dat, tohle téma nás přirozeně vede k další zprávě, která je o něco méně optimistická, alespoň z pohledu TikToku. Norský úřad pro ochranu osobních údajů, Datatilsynet, vydal předběžné stanovisko, že TikTok stále přenáší data do Číny. Podle zprávy agentury Anadolu jde o to, že TikTok sice data fyzicky ukládá v Evropě, ale zaměstnanci v Číně k nim mají stále přístup v rámci údržby, moderování obsahu nebo algoritmických úprav. A technicky vzato z pohledu GDPR je přístup roven přenosu. I když data neopustí server v Norsku, pokud se na ně podívá inženýr z Pekingu přes terminál, dostáváme se k transferu dat do třetí země. A Čína není na seznamu zemí s adekvátní ochranou dat podle Evropské komise.

TikTok se brání tím, že tyto přístupy jsou přísně kontrolované a minimalizované. Ale norský úřad upozorňuje na riziko, že čínské zákony o národní bezpečnosti mohou donutit mateřskou společnost ByteDance vydat jakákoliv data, ke kterým má přístup. Tady se dostáváme k technickému řešení zvanému Data Sovereignty and Enclave. Je to zajímavý technický paradox. Globální platforma jako TikTok potřebuje globální trénovací data pro svůj doporučovací algoritmus. Pokud by skutečně odřízli Evropu, znamenalo by to, že evropský TikTok by běžel na odděleném modelu? To by mohlo degradovat uživatelskou zkušenost. Algoritmus je jejich hlavní know-how a ten se vyvíjí centrálně.

Norsko je v tomto velmi striktní. I když není členem EU, je součástí EHP a GDPR aplikuje velmi důsledně. Navíc zpráva zmiňuje, že TikTok má čas na vyjádření. Ale pokud se potvrdí, že přenosy pokračují systémově a ne jen incidentálně, pokuty mohou být astronomické, bavíme se o procentech z globálního obratu.

Podle informací z China Daily, které korespondují s tím, co vidíme u Alibaby, Čína masivně investuje do konceptu Computing Power Network. Ano, to je ten jejich národní projekt Eastern Data Western Computing. Myšlenka je, že data generovaná na ekonomicky silném, ale energeticky náročném východním pobřeží se budou zpracovávat v západních provinciích, kde je přebytek obnovitelné energie. Přesně. U průmyslového IoT potřebuješ deterministickou latenci. Pokud řídíš robotickou linku v Šanghaji pomocí modelu, který běží na serveru v provincii Kuej-čou, vzdálenost 2000 km je problém. Je vidět, že strategie Alibaby s jejich novými klastry do toho přesně zapadá. Potřebují hardware, který tuto národní strategii podpoří. A na druhé straně máme Evropu, která se snaží postavit digitální hranice, jako v případě Norska a TikToku.

Vrátím se ještě k Neurable. Když srovnáme ten přístup, Čína řeší makroinfrastrukturu. Obří klastry, národní sítě. A na západě vidíme obrovský příslib individuálních technologií, jako je právě BCI ve sluchátkách. Je to zajímavý kontrast. Souhlasím, ale technicky se to propojuje. Data z těch sluchátek, pokud se mají využít pro trénování a vzorování lepších modelů detekce stresu, se nakonec musí někde zpracovat. A jsme zpátky u cloudových klastrů.

Mimochodem, u Neurable je zajímavá ještě jedna technická specifikace. Vzorkovací frekvence jejich senzorů. Máš k tomu bližší data? Běžné medicínské EEG vzorkuje na stovkách hertzů až kilohercích. U nositelné elektroniky, která posílá data přes Bluetooth, jsi limitován šířkou pásma. Neurable pravděpodobně provádí předzpracování, preprocessing, přímo na čipu ve sluchátkách. Říká se tomu Edge AI. Do telefonu nebo cloudu už neposílají surový signál vln, ale extrahované vektory příznaků. To by řešilo i část obav o soukromí. Pokud neposíláš otisk mozku, ale jen informaci, že uživatel je nesoustředěný, je to bezpečnější. Teoreticky, ale víme, že z metadat se dá odvodit hodně. Každopádně, ta investice 35 milionů dolarů umožní Neurable vylepšit právě tyto on-chip algoritmy.

Když se podíváme na Eve Air Mobility, tam je Edge Computing také kritický. Ten letoun musí dělat tisíce rozhodnutí za sekundu bez ohledu na spojení se zemí. Absolutně. Systém řízení letu FCS u eVTOL je safety critical. Tam neběží žádná AI v cloudu. To jsou deterministické algoritmy běžící na certifikovaném hardwaru, často s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou redundancí. Pokud vypadne jeden procesor, další dva musí převzít kontrolu bez přerušení. U eVTOL, s jejich konfigurací osmi vztlakových rotorů, musí software zvládnout i výpadek jednoho motoru. Jak to řeší? Diferenciálním tahem. Pokud vypadne motor na levém křídle vpředu, systém musí okamžitě snížit tah na pravém křídle vzadu, aby udržel rovnováhu, a zároveň zvýšit výkon ostatních motorů, aby udržel vztlak. To se děje v řádu milisekund. Člověk by na to nestačil zareagovat. Je to všechno.

propojené. Výkonné čipy od Alibaby umožňují lepší modely, které mohou pomoci navrhnout lepší baterie pro EV nebo lepší algoritmy pro Neuralink. A legislativa, jako ta norská, zase určuje mantinely, ve kterých se to celé může pohybovat. Myslím, že jsme dnes pokryli opravdu široké spektrum. Dobré shrnutí. Technika se nezastavuje a my ji budeme sledovat dál.

Díky, že posloucháte podcast Kde skončí zítřek. Nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek. Tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. Kde skončí zítřek. Kde skončí zítřek.