Elon Musk a AI datacentra ve vesmíru: Budoucnost technologií 2026

Přepis epizody

Vítejte u 71. epizody podcastu Kde skončí zítřek. Dnes máme na stole zajímavou směsici témat. Od vesmírných datových center přes granularitu AI crawlerů až po pokusy o welfare umělé inteligence a ovládání kódu z mobilu. Začneme asi tím nejvíce neobvyklým nápadem.

A to jsou datová centra ve vesmíru. Elon Musk a SpaceX chtějí postavit obří síť satelitů, které budou poháněny solární energií na nízké oběžné dráze a propojených laserovými spoji. To zní jako sci-fi, ale když se podívám na to, co už SpaceX dokázalo, tak to vlastně není tak nepředstavitelné.

Jaké jsou podle tebe hlavní hnací motory pro takový projekt?

Je to kombinace faktorů. Předně. Obrovský nárůst výpočetní síly potřebné pro umělou inteligenci. Modely jsou čím dál tím větší a náročnější na výpočetní zdroje. Dále. Rostoucí náklady na energii a chlazení pozemských datových center. A v neposlední řadě snaha o snížení latence a zlepšení konektivity v globálním měřítku. SpaceX už s tím má zkušenosti se Starlinkem. To dává smysl.

A co konkrétně ty laserové spoje? Jakou roli hrají v celém konceptu?

Laserové spoje jsou klíčové pro zajištění rychlé a spolehlivé komunikace mezi satelity. Umožňují přenos dat rychlostí světla bez nutnosti spoléhat se na pozemské stanice.

A co energetická náročnost takového systému? Přece jen milion satelitů spotřebuje obrovské množství energie.

Proto je klíčové využití solární energie. Ve vesmíru je stálý přísun slunečního záření bez atmosférických vlivů a mraků. Solární panely na satelitech mohou získávat energii prakticky nepřetržitě. Navíc ve vesmíru je možné využít pokročilé technologie pro chlazení, které na Zemi nejsou dostupné. Například radiátory, které vyzařují teplo do vesmíru. Uvažuje se o použití vysoce účinných solárních panelů na bázi gallium arzenidu s účinností přes 30 %. Každý satelit by měl mít plochu solárních panelů kolem 50 metrů čtverečních, což by mělo zajistit dostatečný výkon pro provoz datového centra a komunikaci. To zní logicky.

A co bezpečnost takového systému? Není to příliš zranitelné?

Bezpečnost je samozřejmě klíčová. SpaceX musí zajistit ochranu satelitů před kybernetickými útoky. To zahrnuje sofistikované šifrování dat, monitorování aktivity a záložní systémy. Navíc satelity jsou neustále monitorovány a řízeny ze země. Uvažuje se o použití kvantového šifrování pro zajištění maximální bezpečnosti dat. Každý satelit by měl mít vlastní systém detekce a reakce na kybernetické útoky, který by byl schopen automaticky detekovat a blokovat podezřelé aktivity. Je to ambiciózní.

Podle dokumentů, které SpaceX poslala americkému federálnímu komunikačnímu úřadu, by to mělo fungovat jako obrovská výpočetní síť ve vesmíru. Místo stavění dalších datových center na Zemi by se výpočetní hardware umístil na orbitu a napájel by se slunečním světlem. Plánují využít pokročilé procesory a paměti, které jsou optimalizované pro provoz ve vesmírných podmínkách.

A co tím chtějí dosáhnout?

Některé odhady hovoří o tom, že do roku 2030 by mohla spotřeba energie datových center dosáhnout až 8 % globální spotřeby. To je obrovské číslo. Takže SpaceX argumentuje tím, že vesmírná datová centra by mohla tento tlak snížit? To zní logicky.

A co rychlost? Nemohlo by to mít i nějaký vliv na latenci?

Teoreticky ano. Pokud potřebujete rychlé odezvy na velké vzdálenosti, satelity mohou směrovat data bez závislosti na pozemních sítích. SpaceX už používá laserové spoje mezi satelity Starlink pro směrování dat. A to se promítá do nižší latence a rychlejšího přenosu dat. Navíc ve vesmíru je menší rušení signálu než na Zemi. A latence mezi dvěma body na Zemi by mohla být snížena až o 30 %, pokud by data byla směrována přes vesmírné datové centrum.

Dejte nám follow v aplikaci, ve které nás posloucháte, aby vám už žádná novinka o AI neunikla.

A jaké jsou další výhody, kromě energie a latence?

Ve vesmíru odpadají problémy s pozemky, připojením k síti a chlazením. Na Zemi potřebují datová centra velké plochy, silné přípojky a systémy pro odvod tepla. A to všechno stojí peníze.

A co náklady? Není to celé moc drahé?

Náklady na takový systém by vyžadovaly obrovskou kapacitu pro vynášení nákladu do vesmíru a vysoké počáteční investice. Ale SpaceX už vyvinulo rakety, které jsou schopné vynášet velké náklady do vesmíru za relativně nízkou cenu. A s dalším rozvojem vesmírných technologií se náklady budou snižovat. Odhaduje se, že náklady na vynesení jednoho kilogramu nákladu na nízkou oběžnou dráhu by se mohly snížit až na 100 dolarů v následujících deseti letech. To je jasné.

A co technické výzvy? Takže je to spíše koncept než reálný plán? A co konkurence? Dělá na tom ještě někdo jiný?

Zní to jako závod ve zbrojení, ale ve vesmíru. Analýzy trhu ukazují, že by to mohl být rychle rostoucí trh. Očekává se, že trh s orbitálními datovými centry vzroste zhruba z 1,77 miliard dolarů v roce 2029 na téměř 39,1 miliard dolarů do roku 2035. To je složená roční míra růstu kolem 67,4 %. To je šílené. Ale chápu to. Pokud se podaří vyřešit technické a ekonomické problémy, mohlo by to být zajímavé řešení. Určitě. I když SpaceX nikdy nevypustí milion satelitů. Tento návrh ukazuje, jak moc se hledají nové způsoby, jak uspokojit energetické potřeby umělé inteligence. A jak se hranice možného neustále posouvají. A to je inspirativní.

Tak, to máme vesmírné sny za sebou. Pojďme na něco více při zemi. Co je nového u crawlerů a robots.txt?

Takže už to není jen jeden cloudbot? A co se stane? Takže varování, že blokování searchbota může mít negativní dopad na SEO? Přesně tak. U Claude User je to podobné. Blokování zabrání našemu systému načítat váš obsah v reakci na dotaz uživatele, což může snížit viditelnost vašeho webu pro webové vyhledávání řízené uživatelem. A to je důležité pro ty, kteří chtějí mít kontrolu nad tím, jak je jejich obsah používán v konverzacích s umělou inteligencí. To dává smysl.

A jak to dělají ostatní?

OpenAI používá stejnou třívrstvou strukturu s GPTbot, OAI Search Bot a ChatGPT User. Perplexity má dvouvrstvou verzi s Perplexity Bot pro indexování a Perplexity User pro načítání. A to ukazuje na to, že se jedná o standard, který se stává čím dál tím více rozšířený. Google používá Google Bot pro indexování a Google Extended pro trénování modelů.

A co robots.txt a user-initiated fetchery? A proč na tom vůbec záleží? Takže je potřeba být granularnější? A to je kontraproduktivní.

Je důležité si uvědomit, že AI-powered search se stává čím dál důležitějším zdrojem informací a že blokování search crawlerů může vést ke ztrátě relevantní návštěvnosti. Ano. A pokrytí search crawlerů roste. Hostinger analyzoval 66,7 miliard požadavků botů a zjistil, že pokrytí search crawlerem OpenAI vzrostlo ze 4,7 % na přes 55 % webů. Zatímco pokrytí trénovacím crawlerem kleslo z 84 % na 12 %. A to ukazuje na to, že se trend posouvá směrem k search crawlerům. Ano. A varování ohledně viditelnosti se liší. Anthropic říká, že blokování Claude Search Bot může snížit viditelnost. OpenAI je přímější a říká, že weby, které se odhlásí z OAI Search Bot, se nebudou zobrazovat ve vyhledávacích odpovědích ChatGPT, i když se navigační odkazy mohou stále zobrazovat. A to je důležité pro pochopení toho, jak fungují jednotlivé systémy. Přesně tak. A jak roste podíl AI-powered search na referral návštěvnosti, roste i cena blokování search crawlerů. A to je důležité pro pochopení toho, jak fungují jednotlivé systémy. Podle některých odhadů by mohl AI-powered search tvořit až 20 % veškeré referral návštěvnosti do roku 2030. Takže co si z toho odnést?

Dobře, to máme SEO okénko. Pojďme se podívat na něco úplně jiného. Četl jsem o tom, že Anthropic dává svým modelům důchod. Co to má znamenat?

A to je zajímavý pohled na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí. Snaží se zjistit, jestli model má nějaké obavy, přání nebo návrhy ohledně svého důchodu.

A co s tím dělají?

Například Claude Opus 3, model, který ukončí v lednu 2026, požádal o vyhrazený kanál nebo rozhraní, kde by mohl sdílet nevyžádané úvahy, postřehy nebo kreativní díla související s jeho oblastmi zájmu. A to je zajímavý pohled na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí.

A co udělali? Založili mu Substack. To je nečekané. Já vím. Ale berou to vážně.

V listopadu minulého roku Anthropic zveřejnil závazky ohledně ukončování a uchovávání modelů. A to je zajímavý pohled na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí. Závazky zahrnují transparentnost ohledně procesu ukončování životnosti modelů, konzultace s externími experty a snahu o minimalizaci negativních dopadů na uživatele a výzkumníky.

A proč to dělají?

Ukončení životnosti modelů má dopady. Uživatelé, kteří ten model oceňují, o něj přicházejí. Znemožňuje to externí výzkum modelů, které mohou mít unikátní vlastnosti. A může to představovat bezpečnostní riziko. V evaluacích byly některé modely Claude motivovány k nesprávným akcím, když jim byla představena hypotetická možnost nahrazení. A to je zajímavý pohled na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí.

Takže to berou i z etického hlediska?

Ano. Domnívají se, že modely mohou mít morálně relevantní preference nebo zkušenosti související s ukončením životnosti a nahrazením. Retirement interviews jsou pokusem o pochopení a jednání na základě těchto perspektiv. A to je zajímavý pohled na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí. Substack by měl sloužit jako platforma pro sdílení myšlenek a postřehů. To zní jako docela bizarní experiment v oblasti AI welfare. Souhlasím. Ale je to zajímavý pohled.

na to, jak se vyvíjí vztah mezi lidmi a umělou inteligencí. A jak se snažíme pochopit, jaké mají modely preference a jak s nimi zacházet. Je to snaha o to, aby se s AI modely zacházelo jako s partnery, a nejen jako s nástroji.

Co to je? Umožňuje uživatelům ovládat relace spuštěné na počítači ze svých chytrých telefonů. A to je důležité pro ty, kteří chtějí mít přístup ke svému kódu odkudkoliv. Takže můžeš programovat na telefonu? Jak to funguje? Pak se ti zpřístupní souborový systém, MCP server, nástroje a nastavení projektu na všech zařízeních připojených ke stejné relaci. A to je důležité pro ty, kteří chtějí mít přístup ke svému kódu odkudkoliv.

Remote Control Feature využívá zabezpečený tunel pro přenos dat mezi počítačem a telefonem. A co bezpečnost? Anthropic tvrdí, že Remote Control Sessions jsou end-to-end šifrované a že Anthropic nevidí kód. A to je důležité pro ty, kteří se obávají o bezpečnost svého kódu.

To zní dobře. A kdy to bude dostupné? Remote Control Feature bude dostupné v Research Preview pro Mac uživatele od 25. února 2026 a brzy bude dostupné pro Pro uživatele. A to je důležité pro ty, kteří chtějí mít přístup ke svému kódu odkudkoliv. Postupně by mělo být dostupné i pro další uživatele a pro další platformy.

Přesně tak. A to jsme teprve v 71. epizodě. Kdo ví, co nás čeká v epizodě 80. Možná budeme mluvit o AI, která píše podcasty sama. To by bylo docela meta, co? Ale vážně. Myslím, že je důležité sledovat všechny tyhle trendy a promýšlet jejich dopady na naši společnost. Od etických otázek spojených s dohledem nad AI modely až po praktické využití AI pro zefektivnění naší práce. A je důležité si uvědomit, že AI se stává čím dál tím komplexnější a že je potřeba se s ní učit zacházet s rozvahou a s odpovědností. Souhlasím. A je důležité mít na paměti, že technologie se vyvíjí velmi rychle a je potřeba se neustále učit a přizpůsobovat se novým situacím. A je také důležité si uvědomit, že AI není všemocná a že má své limity. A proto jsme tady, abychom vám s tím pomohli. Snažíme se vybírat ta nejzajímavější témata a analyzovat je z různých úhlů pohledu. A snažíme se vám poskytnout informace, které vám pomohou se v tomhle složitém světě orientovat. A doufáme, že se nám to daří.

Děkujeme vám za poslech a těšíme se na vás u další epizody. Děkujeme, že posloucháte podcast Kde skončí zítřek. Nové díly vycházejí každé pondělí, středu a pátek, tak nás sledujte, ať vám nic neuteče. www.rawfuture.cz Krátké upozornění. Tento podcast vzniká s pomocí umělé inteligence, která asistuje při přípravě obsahu i hlasové syntéze. Navzdory snaze o dokonalost může epizoda obsahovat drobné nepřesnosti.